Článek
Oba závodníci Orion Moto Racing Group týmu se shodli, že tak rychlou etapu ještě nejeli. Z výsledků to možná patrné není, ale shodně přiznávají, že by na ni nejraději zapomněli. „Já to ale jen tak z hlavy nevymažu," řekl po dojezdu Michek. „Začátek byl krásný. Časově jsem se pohyboval do desátého místa, cítil jsem, že jedu fakt dobře, protože jsem vyjížděl před Rickym Brabcem a Pablem Quintanillou, a když jsem dojel k tankovačce, tak za mnou pořád byli o pár minut," líčil.
Poté mu ale slavná rallye ukázala svoji jedovatost a záludnost. „Na 210 km jsem se mrknul do roadbooku, a když jsem zvedl hlavu, tak se přede mnou zjevila taková malá skalka. Nestačil jsem ani ubrat plyn a vzneslo se to. Bylo to, jako když najedeš na rampu, která tě vymrští do vzduchu. Měl jsem štěstí, že jsem na to najel nějak milimetrově přesně a nespadl, ale kvůli tomu nárazu do kamene se mi přesto před očima udělaly bílý hvězdičky," popsal Michek.
„Takovou krizovku, takový brutální strach jsem neměl opravdu dlouho. Budu to mít v hlavě celý život. Rozdýchal jsem to a jel dál, kvůli všem, kteří mi drží pěsti, jsem do toho zkusil dát ještě maximum a etapu dojel," doplnil 17. muž průběžného pořadí.
motocyklista Martin Michek ve 2. etapě rallye Dakar
„Jsem v pohodě, ale odnesla to motorka, zachránila mě. V tlumičích se něco zlomilo, protože cvakají a odešla mi i zadní brzda. Posledních 100 km jsem jel bez ní a to nebylo při té rychlosti jednoduché, takže jsem tam ztratil asi 4 minuty. Ani nevím, jak bych motorce řekl, vzala to všechno na hrb. Patří jí velký dík za to, že stojím na nohou. Kdyby to bylo trošku jinak, tak by z toho byl velký průšvih," uvědomil si rodák z Českých Budějovic, že mohl mít karambol daleko drsnější následky.
Michek nebyl jediný, který se na zmíněném nebezpečném místě dostal do potíží. „Dost se tam padalo a bylo tam i nějaké vážné zranění. Dneska jsem to prostě i přes ztrátu na konci vyhrál, jsem v cíli a jsem celý," odfoukl si.
Milan Engel v akci.
Jeho týmový parťák Engel byl v maratonské etapě osmadvacátý a průběžně je třicátý. „Bylo to strašně dlouhý a moc rychlý. Na trati nás čekalo pár dun, které byly nebezpečné, hrozně ostré. Občas jsem vůbec nevěděl, kde je spád. Naštěstí se všechno obešlo bez pádu," potěšilo ho. Na druhou stranu měl na konci etapy problém s navigací.
„V závěru jsem bloudil. Organizátoři to udělali určitě naschvál, aby zamíchali pořadím. Celý den se člověk snaží, postupně se dostává dopředu a pak přijde tohle. Ale snad každý měl problémy," postěžoval si jablonecký rodák.
