Zavolejte odtahovku! Adrenalin v bažině, přední sklo museli otírat toaletním papírem

Týmový speciál Iveco s posádkou Macík, Tomášek, Švanda nakonec po sérii neočekávaných příhod dojel do cíle jako druhý. Těsně za svým dvojčetem pilotovaným Jaroslavem Valtrem. S nástrahami tratě se statečně popral i nováček Dan Stiblík v pronajatém týmovém Liazu, který na své první dálkové rallye získal spoustu cenných zkušeností. „Užili jsme si to, ale člověk musel být hodně opatrný. Jezdíme tu úzkou lesní cestou a stromy jsou kolem trati hodně blízko. Kamion si na vodě jede, kam chce, je jak sáňky. Musíte ho mít pořádně pod kontrolou," popisuje jízdu Martin Macík.

První sobotní etapa byla blátivější, než si kdokoliv z týmu Big Shock Racing dokázal představit. Macík se na trati v přátelské atmosféře honil se soupeři. „Jízdu jsme si s klukama užívali, i když občas bylo na trati vody zbytečně moc. Celou cestu se nám mlžilo přední okno. Nestává se často, abychom se během závodu museli odpásat a utírat přední sklo toaletním papírem. Dálkový závod zkrátka pokaždé dokáže překvapit," popisuje úskalí mokré trati Martin Macík.

Patnáct minut trvalo posádce opravit na trati řemen stržený bahnem. A závodníci také dostali možnost potrénovat výměnu pneumatiky. V kluzkém a těžkém blátě, které bránilo uložení proražené gumy, si akce vyžádala další čtvrthodinku. Ale po zahřívací části se posádka v druhé sobotní etapě pořádně rozjela. „Druhá část byla boží, jelo se nám nádherně, adrenalin pracoval. I tady jsme řešili dvě nečekané události. Celkem těsně jsme obkroužili Dacii, která zůstala stát v úvozu. Vyjeli jsme při tom menší zídku a utrhli pravou přední brzdu. Pak už jízda byla o něco méně příjemná, ale zvládli jsme to," popisuje Macík.

Asi 30 kilometrů před cílem etapy se ozvala ještě převodovka, když se voda dostala do jednoho z čidel. Proto týmový speciál pojmenovaný Karel dojížděl etapu v pomalejším tempu. I přesto však v absolutním pořadí 3. etapy Baja Polad získal skvělé 4. místo. „Mít před sebou v cíli jen tři nejrychlejší osobáky je bomba. Zdá se, že jsme jeli opravdu rychle. Karel, ačkoliv je stavěný do pouště, zvládá dobře i bahno. Do zítřka musíme opravit jen pár malých detailů," vzkazoval palubní mechanik David Švanda v sobotu večer.

Hned v neděli ráno se posádka žlutého kamionu dozvěděla, že vyfasovala 7minutovou penalizaci. Důvodem byl sobotní brzký vjezd do jedné ze zón v servisu. Bylo proto třeba nasadit tempo hned v úvodu. Už na prvních kilometrech se Macíkovi dařilo postupně stahovat ztrátu, ale jeden z podmáčených sjezdů do rašeliniště jeho kamion nečekaně stopnul. Po krátkém boji musel zasáhnout bagr pořadatelů a český vůz vysvobodit.

„Kamion před námi ještě těsně stihl bažinu projet, ale my už jsme tam zůstali viset. Ztratili jsme asi 20 minut. V další etapě byla trať tak rozmočená a nesjízdná, že jsme rašeliniště museli úplně objet. Liazku už do zmiňovaného úseku organizátoři vůbec nepustili," popisuje záludnosti polské trati navigátor František Tomášek a dodává: "Navigace byla jednoduchá, zajezdili jsme si bombasticky, první závod sezony určitě nezklamal. Každopádně, příště už bychom si přáli test někde v suchu."

Celkově však tým považuje polskou misi za úspěšnou. „Jsme spokojení, všechna auta, která jsme postavili, dojela do cíle v pořádku. Liazce bahno ničilo spojku, takže Dan Stiblík musel hodně tvrdě řadit, ale určitě si i posádka Franty odváží užitečné zkušenosti. Máme radost, že jsme techniku ani v extrémních podmínkách moc nezničili. Další dobrý trénink na Dakar," hodnotí šéf týmu Martin Macík starší.

Sedlčanští závodníci už se těší na tuniskou Rally El Chott, která by se měla uskutečnit na přelomu října a listopadu. Všichni pevně věří, že závod proběhne podle plánu a trať bude konečně suchá.