Článek
Po dvou druhých místech v Jordánsku, respektive na Kypru slavíte první vítězství. Je to satisfakce po celoročním snažení a nesnázích, s nimiž jste se potýkal?
Je to zadostiučinění a odměna za celoroční úsilí, které jsme účasti v šampionátu Středního východu věnovali. Byli jsme v neznámém prostředí, každý závod byl jiný. Ve čtyřiačtyřiceti letech jsem byl zase jako učedník. Organizačně nešlo o nic snadného. Navíc mi poprvé právě tady v Kataru navigovala Veronika Havelková. Změna spolujezdce není úplně jednoduchým momentem. Ale vyhráli jsme v zemi, kde dominuje Al Attíja, takže co víc si přát.
Když jste v sobotu na prvním měřeném testu spatřil právě katarského soupeře ještě na rychlostní zkoušce, věděl jste, že máte vyhráno?
Bylo mi ho líto. Jako závodník se dokážu vcítit do situace, kdy máte problém. Ale rallye prostě dané momenty přináší. Navíc já se musel soustředit, protože jsem se v prachu bál, abych nic netrefil, jenže současně jsme ztráceli čas. Náskok na soupeře za námi zase nebyl tak velký. Dvakrát třikrát jsem zkusil vyjet mimo stopu, ale byly tam velké šutry. Nechtěl jsem za každou cenu riskovat a ztratit třeba celou soutěž. Ale Nasir ukázal velké zkušenosti a v jedné zatáčce mě ve výjezdu pustil.
Následně už jste tedy s přehledem jen kontroloval vedení?
Bylo náročné udržet koncentraci. Člověk se musí soustředit na rozpis, na jízdu, na sebe. Nepřemýšlet o pořadí. Bylo mi jasné, že jedeme pro první místo a nesmím udělat chybu. Snažil jsem se jet opatrněji, vyhýbat se kamenům. Měli jsme trošku problém, protože auto dostávalo strašně moc zabrat. Cesty byly děsně rozbité, plné velkých kamenů. Máme popraskanou podlahu, naprasknutou zadní nápravnici.
Zatrnulo vám, když jste po sedmé rychlostní zkoušce dostali penalizaci dvou minut a deseti vteřin, tudíž se náskok rapidně snížil?
Jeli jsme nějakých tři sta, možná čtyři sta metrů blbým směrem. Nevraceli jsme se, ale vzal jsem to přímo k trati. Žádný čas jsem nezískal, protože jsem musel jet na dvojku a vyhýbal jsem se velkým kamenům. Nicméně jsem nerespektoval trať, tudíž penalizace byla oprávněná, byť hodně vysoká. Vážně jsme si nijak nepomohli. Každopádně při druhém průjezdu jsme si v daném úseku dávali veliký pozor.
Užíval jste si hodně okamžiky, když jste byl na stupních vítězů a zněla česká hymna?
Obrovsky. Je to odměna pro celý tým za dřinu v průběhu roku. Pro lidi, kteří se na mém úspěchu podíleli, ale tady v Kataru nebyli. Navíc na vyhlášení dorazilo i několik krajanů žijících v Kataru, což bylo rovněž super. Prostě jsem si ty chvilky užil.
Domů se vracíte až v pondělí. Jak bude vypadat oslava triumfu prvního nearabského vítěze Katarské rallye od roku 1986?
To nemám vůbec tušení. Pivo tady budeme shánět těžko, stejně jako cokoliv dalšího. Takže se podíváme po nějakých rychlých špuntech pro děti. Nebo budeme styloví a přiťukneme si velbloudím mlékem.
