Článek
Na Řeckou rallye jste se chystali hodně dlouho. Jaké máte z tréninků a vůbec přípravy na šotolinových tratích v okolí Korintského zálivu pocity?
Je to tady docela výživné. Mám dojem, že pořadatelé projeli ty nejrozbitější cesty, které v Řecku existují, a nejhorších z nich zařadili do programu rallye, abychom okusili, co tahle soutěž obnáší.
To je to opravdu tak zlé?
Slabé slovo. Nejenže to strašně práší, takže za volantem nic nevidím, ale na trati jsou obrovské balvany a ve stínu schované díry. Člověka dovedou vystrašit tak, že není žádný kumšt skončit najednou na dvou kolech. A to nemluvím o tom, kdybych snad nějaký balvan trefil. Letos je to stoprocentní Acropolis rallye, nejtěžší a nejnáročnější závod ze všech.
Takže byste byl raději, kdyby pršelo jako v předchozích dnech, kdy jste v Řecku trénoval?
To už by byla úplná pohroma. Některé z erzet mají skalnatý podklad, takže voda se vůbec nevsakuje a teče po cestách jako řeka. Kdyby zase lilo, museli by je pořadatelé zřejmě zrušit.
Martin Prokop vede seriál SWRC a postavení si chce v Řecku upevnit.foto: Zdeněk Sluka
Nakonec tedy sluníčko vítáte...
Určitě, i když v autě máme pomalu padesátistupňové vedro a během soutěže tradičně tři, čtyři kila shodím. A to během dne vypiju za volantem deset litrů vody, jak jsem dehydrovaný.
Na rozdíl od let minulých máte letos v seriálu poměrně dlouhé pauzy, na něž jste nebýval zvyklý. Poslední závod jste absolvoval v květnu na Sardinii a od té doby jste si musel nechat o závodění zdát. Nevyvedlo vás to z rytmu a tempa?
Jisté komplikace to samozřejmě představuje, neboť i rallye je o automatismech, které musí mít člověk stoprocentně zažité. S volantem je to stejné jako s bruslemi... Člověk ho musí mít v ruce každý den, aby neztratil jistotu. Jezdil jsem proto hodně v Čechách i tady v Řecku. Ještě dva dny před startem jsem trávil v autě třináct hodin a večer vyrazil na trať znovu, abych si vyzkoušel noční erzetu. Končili jsme hodinu před půlnocí.
Novinka, kterou pořadatelé zařadili do letošního programu, představuje asi velkého strašáka...
Hlavně nikdo z nás neví, co od noční rychlostní zkoušky očekávat. Noční erzeta na šotolině je hodně nezvyklá, protože všechno se bude schovávat ve tmě a stínech, takže o karamboly zřejmě nebude nouze.
Bojíte se jich?
Nebojím, jen mám strach, co vydrží auto. Nebude žádný kumšt trefit kámen nebo díru, protože ty jsou všude. Vlevo, vpravo, uprostřed.
Seriál kategorie SWRCV zatím vedete, ale tentokrát se v Řecku snad poprvé sešlo ve vaší kategorii kompletní obsazení. Kdo by vám měl nejvíce konkurovat?¨
Určitě Fin Hänninen s fabií, docela jistě Estonec Tänak s fiestou. Jezdí nekompromisně, je vidět, že rychlost má v sobě, dokáže nasadit až neskutečné tempo. Uvidíme, zda se dopustí chyby. A pak je tady Katařan Al Attíja, vítěz letošního Dakaru, který rozbité tratě přímo miluje.
Vy ovšem bodovat musíte, abyste si před dalším podnikem mistrovství světa ve Finsku udržel vedení a alespoň minimální náskok. Odolat Finům u nich doma, to bude téměř nemožné.
Kdyby pořadí a bodové odstupy zůstaly takové, jaké jsou, byl bych spokojen. Ve Finsku jsem sice v minulosti dvakrát vyhrál, ale tentokrát si tam velké naděje dělat nemohu. Proti finským zabijákům budu bezmocný. Moc taktiky a strategie se na druhou polovinu sezóny prostě vymýšlet nedá. Zvláště když Hänninen letos působí, že mu i asfalt chutná, byť je Skandinávcem. A další závody se na asfaltu vesměs pojedou.
