Článek
Podobně jako další české účastníky zaskočilo i Tomečka a jeho posádku nevídané přijetí soutěže na jihoamerickém kontinentu. „Tohle nikdo nečekal. Kolem tratě se pohybovaly desetitisíce lidí,“ líčil nevěřícně. Tomeček se na Dakaru poprvé objevil v roce 1995 v roli navigátora Karla Lopraise a po boku ostříleného afrického harcovníka se hned při premiéře radoval z vítězství. O čtyři roky později se absolvent brněnské strojní fakulty posadil poprvé za volant a cílem v senegalské metropoli projel jako třetí. Největšího úspěchu pak dosáhl v roce 2002, kdy si ještě o jednu příčku polepšil.
S Afrikou proto hodně srovnával a v mnohém našel nedostatky. „Bohužel se nejelo v odpovídajících terénech, nebyl prostor pro předjíždění. Tratě byly úzké, nedalo se sjet mimo. To bylo hodně nebezpečné, především pro motocyklisty. Muselo se hodně riskovat, vyčkat na správný okamžik a pak se vřítit do prachu před vámi,“ popisoval podmínky na trati. „Pořadatelé přecenili své síly. Etapy byly neúměrně dlouhé, pole se hrozně roztahalo. Pokud by se za pochodu neupravila pravidla, tak by nedojelo ještě víc posádek,“ komentoval navigátor Vojtěch Morávek prořídlé pole těch, kteří vydrželi až do cíle.
Pokutu neplatili
Nevídaná byla také rychlost na měřených úsecích. „Až devátá etapa, v níž jsme havarovali, byla africká, s rozbitým povrchem. Předtím to byla palba, kdy jsme museli hlídat hlavně maximální rychlost, abychom nebyli penalizováni. Pokutu jsme neplatili, ale tak rychle jsem už dlouho nejel. V Africe byly rychlé úseky krátké a řídké, tady dlouhé a časté,“ vyprávěl Tomeček. „V první etapě jsem spočítal neuvěřitelný průměr 117 km/h. To je šílené,“ dodal Morávek.
Za osudnou havárií nicméně rychlost nebyla. „„V rychlosti kolem 80 km/h jsem přehlédl zatáčku klopenou na druhou stranu. Vyneslo nás to a sjeli jsme na svah, kde tatra o něco zakopla a dvakrát se překulila,“ říkal Tomeček kajícným hlasem. Zatímco spolujezdci dokázali opustit tatru ležící na boku vlastními silami, Tomeček zaklíněný mezi volantem a ochranným rámem se z vozu dostal až poté, co kabinou několikrát s pomocí lana trhl jeden z kamazů. „Pak přiletěla helikoptéra, která Tomáše přepravila na vyšetření do nemocnice a my jsme začali připravovat vůz na přepravu do bivaku,“ přiblížil dění na místě karambolu Morávek.
Pomoc ostatních posádek v těžké chvíli si Tomeček nemohl vynachválit. „Marek Spáčil nám ihned půjčil satelitní telefon, abychom mohli dát zprávu domů, že jsme v pořádku. V jednu chvíli u nás stálo sedm kamiónů,“ podotkl účastník třinácti dobrodružných poutí jménem Dakar. A vůbec nehodlá pochybovat, že by příští rok na startu chyběl. „Auto se vrátí koncem února do Le Havru. Na nabouraný vůz chystáme novou kabinu a nástavbu. Doufám, že v řádu měsíců se opět postavíme na start, ještě ale nevíme, která rallye to bude,“ uzavřel.
