Telenovela na Dakaru! Málem se poprali, nakonec vykouřili indiánskou dýmku míru

Ještě v úterý by se dusno mezi týmy dalo krájet. Martin Macík z Big Shock! Racing obvinil Chilana Ignacia Casaleho, který závodí za českou stáj Tatra Buggyra Racing, že ho na trati brzdil a přišel tak kvůli němu o vítězství v etapě.

Casaleho tým nesouhlasil a zveřejnil záběry z kabiny, aby své tvrzení doložil. Chilan pak vypověděl, že Čech v cíli přišel k jeho kamionu a „začal jako blázen mlátit do jeho dveří a zkoušel se prát," což považuje za nesportovní.

„Martine, už nelži svým fanouškům. A nedělej z tohoto krásného závodu statečných pilotů nějakou telenovelu," vyzval Casale.

O dva dny později ovšem došlo k velkému obratu. Posádka žlutého kamionu během jízdy zpozorovala nečekanou situaci - kamion Buggyry, který nutně potřeboval pomoc.

„Potkali jsme Ignácia, který to zakopal. Myslím, že vůbec nemělo smysl nad ničím přemýšlet. Zastavili jsme, vytáhli ho a pokračovali dál. Myslím, že Šiky byl štěstím bez sebe, že někdo zastavil, že nemusel kopat," popsal Macík.

„Jeli jsme skvěle, když jsem po zhruba třetině měřeného úseku věděl, že vedu, nebyl jsem až tak moc překvapený. Pak jsme v dunách zapadli," líčil chilský pilot, jehož Macík vyprostil. „Martine díky, přesně o tom je Dakar," ocenil konkurenta.

„Chtěl bych poděkovat Martinu Macíkovi a jeho partě za pomoc, kterou Ignaciovi poskytli, protože bez ní bychom museli problém řešit déle. Duch Dakaru stále existuje," přidal se Martin Koloc, majitel týmu Tatra Buggyra Racing.

Příště do toho jdeme znova!

Konec dobrý, skoro všechno dobré! Aby bylo usmíření úplné, chlapci se na závěr pouštního dobrodružství sešli na bedně poslední etapy. Macík tak celkově obsadil mezi kamiony 7. a Casale 26. místo.

„Jsme v cíli Dakaru a máme 2. místo v etapě. A druhé letošní pódium. Bylo to drsných posledních 160 kilometrů přes rozbitá řečiště. Celý letošní Dakar byl náročný. Ale zvládli jsme ho a jsme v pořádku v cíli," oddechl si Macík a děkoval všem ve svém okolí i fanouškům.

„Jeli jsme na maximum a stálo to za to. Příště do toho jdeme znova. Víme, na čem zapracovat. Už teď chystáme další ročník a chceme v rámci MM Technology stavět nové kamiony. Navíc zásoba historek pro akce Posedlí Dakarem je teď obrovská, myslím, že fanouškům ani nestihneme všechno odvyprávět," těší se Macík.

„Krásná etapa, během které jsme nezaznamenali žádnou kolizi a nic se nerozbilo. Zajel jsem si nejlepší výsledek v kategorii kamionů. Jsem rád součástí nejlepšího týmu, jaký jsem kdy zažil. Co se Tatry týče, pracoval jsem se špičkovou technikou, s loňským autem je to nesrovnatelné," libuje si Casale, trojnásobný šampion v kategorii čtyřkolek.

Vydrž, autíčko, vydrž...

Palubnímu mechanikovi Tomáši Šikolovi spadl po poslední takřka tropické etapě pomyslný kámen ze srdce. „Displej hrál během etapy všemi barvami, převládala červená, takže jsem se modlil, aby to vydrželo. Jeli jsme na suchém písku, Ignacio se celou dobu ptal, jak jsme na tom s teplotou vody a oleje. Prosil jsem tatru, ať vydrží, naštěstí se stalo. Třetí místo je třešnička do dortu," oddechl si.

Jejich týmový kolega Josef Macháček neobhájil loňský triumf v kategorii lehkých prototypů. Přišel o šanci na dobré umístění v předposlední, pro mnohé osudové etapě, po které nabral mnohahodinnou ztrátu. Poslední dakarskou etapu si ale užil, celkově obsadil 22. místo.

„Až mi bylo mechaniků líto, ale Can Am byl vždycky skvěle připravený. Pavel fungoval taky výborně, smekám před realizačním týmem. Přijeli jsme bojovat o první pětku, takových nás ale bylo více. Potvrdilo se, že Dakar dokáže obrátit v jedné etapě všechno naruby. Dojel jsem, ale s výsledkem nejsem spokojený," hodnotí veterán.

Ani navigátor Pavel Vyoral netají mírné zklamání, na druhé straně je rád za dojezd do cíle. „Neskutečný závod, musím všem poděkovat, bylo to skvělé. Jsem rozbitý, čtvrtek nám dal strašně zabrat jak po fyzické, tak psychické stránce."