Článek
Jak rozdílné je jet mistrovství světa oproti jiným závodům?
Je to delší kilometráží, protože evropské závody mají kolem 200 kilometrů, tento má o třetinu víc. Ale náročnější je to i logistikou pro celý tým, že se každý den stěhujeme z místa na místo. Pak jsou jiné i technické aspekty, že je tu jednotný dodavatel pneumatik, což pro mě znamená úplně jiné gumy, než se kterými jsem jel celou sezonu. Jiné je palivo, což je zase úskalí pro technika.
Jak dlouho jste se chystal?
Asi měsíc a půl. To palivo musíte někde sehnat, zjistit všechny náležitosti, jak vše funguje. Hodně jsme komunikovali s týmem Toyota Gazoo Racing a finskou základnou, abychom vše doladili do posledního detailu. Oni už s palivem zkušenosti mají, hodně nám pomohli.
Jak složité je změnit výrobce pneumatik? Laik si asi umí představit, když maratonec dostane boty od jiné značky.
A i u nás je to zásadní. Jedna věc je, jak máte dobré auto a jak dobře ho postavili inženýři ve fabrikách. Ale pak přijde okamžik pravdy, kdy jediné, co auto spojuje se zemí, je pneumatika. Pro mě je to trochu krok do neznáma, protože tady se jede s Pirreli. Sice jsem na nich loni závodil, ale bylo to s jinou technikou. Takže to pro mě bude zprvu oťukávání.
Filip Mareš před startem na Hradčanském náměstí s prezidentem Petrem Pavlem
Jak moc sledujete předpověď počasí, protože to bylo loni při Středoevropské rallye jedním z důležitých faktorů?
Sledujeme ho pořád. Máme na to v týmu speciálně člověka, který nám meteo zajišťuje. U něj je to o aplikacích, musí mít zkušenosti, aby věděl, která historicky funguje nejpřesněji, a taky je to o citu. Máme i fanoušky podél trati, kteří nám dávají informace. Já jsem rád, že předpověď vypadá pozitivněji a stabilněji než loni, kdy jsem i já byl v pozici diváka a při pátečních erzetách jsem hodně promokl. Tak snad si teď užijeme příjemné podzimní dny. Bude tu hodně fanoušků, protože v Česku lidi rallye milují a každý, kdo má k ní trochu vztah, se přijede podívat. A i ona předpověď tomu nahrává.
Jak je to se špiony u tratě?
Tady jsou špioni oficiálně povoleni, takže máme posádku, která jede hodinu a půl před startem erzety a zanáší do našeho rozpisu poslední poznámky. Třeba že je někde mlha, zapršelo, objevila se vlhkost, je tam vytaháno. Pak je věc, že jedeme dvacátí a prvních deset wéercéček změní trať k nepoznání. Musíme počítat i s tímto aspektem. To se podchytit nedá, ale o tom rallye je, že tam jistá míra improvizace musí být.
Sébastien Ogier popisoval, že úskalím závodu ve třech zemích je, že jsou tu různé druhy asfaltu.
Já skoro neznám rakouské a německé tratě, ale je pravda, že se mění druhy asfaltu a tím i přilnavost s každým půl kilometrem. Ale největší rozdíl najdeme mezi českými erzetami a zbytkem závodu. Ty české erzety jsou opravdu dost prašivé – v dobrém slova smyslu –, jsou hodně porostlé mechem. Jsou to cesty, které se téměř nevyužívají, o to je přilnavost horší. Jsou užší, členitější. Nejnáročnější je pak ta páteční etapa. V Rakousku a Německu jsou tratě otevřenější, je tam hodně odboček v křižovatkách.
Paradoxně ale vy ty české zkoušky stejně moc neznáte, že?
Přesně. Vyjma strašínské erzety, kde si pamatuji prvních deset kilometrů z Rallye Šumava, zbytek neznám. Na těch zkouškách jsem byl ve středu poprvé v životě. Naopak ti, co tady startovali loni, mohou využít znalosti z minulého ročníku. Vím, že třeba na Barumce některým zahraničním jezdcům nevoní tamní tratě, považují je za nebezpečné. Ale tady je to mistrovství světa, jsou tady ti nejlepší piloti z celého světa, kteří jsou absolutně rychlí všude. Znají dokonale své schopnosti.
Sébastien Ogier na trati Středoevropské rallye u Klatov
Jaké to je být najednou vedle nich?
Krásné. Už na seznamovacích jízdách, když jsem jel za Evansem a za mnou byl Tänak, jsem si řekl: Je to tady! Ale nechci se ukolébat, že je to WRC. Já se vždycky snažil být v první řadě závodník, sportovec a určitě to nechceme jen projet. Chceme závodit a ukázat, že jsme se za rok s Toyotou něco naučili, a udělat si radost. S Ogierem jsem zatím v životě nemluvil. Nejblíž jsem mu byl na Hradě, kde jsem absolvoval autogramiádu, za což moc děkuji pořadatelům. Už jenom to, že jsem stál pár metrů od nich, od hvězd, je splnění snu a známka toho, že ty věci děláme dobře.
Osminásobnému šampionovi Ogierovi je čtyřicet. Pořád je ale absolutní špička. Proč?
Rallye je sport, kde jsou zkušenosti důležitějším aspektem než v mnoha jiných sportech. V atletice bude faktor věku výrazně promlouvat. I tady je důležité, jak vám funguje tělo, ale lze to vyvažovat právě zkušenostmi, což Seb umí. A já ho za to obdivuji. Rád bych měl stejný styl jízdy jako on. Nejde do přehnaného rizika, nevidíme u něj výlety mimo trať, a přesto pokaždé patří k nejrychlejším. To je ukázka toho, že má talent a ví, jak vypadá rychlá jízda.
