Článek
„Nenudím se, protože téměř roční synek nechce přes den spát. Je to neposeda, pořád všechno zkoumá, takže se snažím pomáhat ze všech sil manželce. Ale samozřejmě klasický program spojený se soutěžemi to není," pousměje se sedminásobný český šampion.
Má i dostatek času na trénink. Byť pochopitelně o adrenalinu za volantem si může nechat jen zdát. „Přes zimu jsem budoval fyzickou kondici pro sezonu, tak se snažím udržovat. Bydlím u lesa, a tak chodím s rouškou běhat. Není to příjemné, ale jsem zodpovědný vůči sobě i okolí. Navíc mám malé fitko v domě u rodičů, kam to mám vlastně jen přes plot. Nepotřebuji se spoléhat na žádné oficiální sportoviště," vysvětluje Kopecký.
Místnost pro cvičení v domě u rodičů je odkazem doby, kdy s kariérou začínal a nechtěl nic podcenit. „Nejbližší fitness studio bylo půl hodiny autem. A tak jsem zainvestoval do základního náčiní. A když táta stavěl dům, přemluvil jsem ho, aby mi vyčlenil jednu místnost na sportovní náčiní a některé věci přikoupil. Mám hlavně klasické činky, tréninkové lavice na bench press nebo leg press. Taky stroj s protisměrnými kladkami, na němž lze dělat spoustu cviků. A jeden speciální stroj, který slouží k tréninku stability," lebedí si Kopecký.
Těší se, až vyrazí do okolních lesů v sedle kola. „Mám ho připravené po zimě. Ale nemám doma dlouhé cyklistické kalhoty ani další vybavení pro ty studenější dny. Takže se už se nemůžu dočkat, až bude teplejší počasí. Hned vyrazím."
Jen s nostalgií může vzpomínat na fenomenální sérii čtyřiadvaceti vítězství v řadě, která trvala od jara 2014 do loňského roku. „Autem jezdím leda ráno dva kilometry do firmy," posteskne si a s úsměvem vzpomíná na roky, kdy jako teenager příležitostně po nocích objevoval taje silných automobilů.
„Doby, kdy jsem čas od času kolem půlnoci na polních cestách zkoušel, co je možné s autem všechno dělat, jsou dávno pryč. Je mi o dvacet víc. Navíc už by to byla jaksi nepatřičné," připomíná Kopecký, že k bývalému evropskému šampionovi a mistrovi světa WRC2 se „létání" s autem po temných lesích nehodí.
Každopádně doufá, že na konci roku nebude mít na kontě soutěžních kilometrů nulu. „Jsem v kontaktu s šéfem továrního týmu Škoda Michalem Hrabánkem. A pozorně sleduji celkový vývoj. Hodně bude záležet, zda se některé závody vůbec uskuteční. Každopádně pokud by se měl jet, byť jen jediný, rád bych byl na startu, protože rallye je má srdcová záležitost a věřím že bychom tím potěšili i fanoušky," přemítá Kopecký.
Úvodní díly seriálu ve Valašském Meziříčí, v Klatovech a v Českém Krumlově byly odloženy, otazník se vznáší i nad červencovou Bohemia rallye. Na konci prázdnin by se pak ve Zlíně měl uskutečnit padesátý ročník Barum rallye. Pokud však budou uzavřené hranice, jubileum bude hodně pochmurné.
„Neumím si představit, že by se celý šampionát uskutečnil během podzimu. Navíc je jisté, že české závodní pole bude omezené. Ekonomické důsledky situace se určitě dramaticky promítnou i do sponzorování sportu. Nejen toho našeho," tuší Kopecký negativní dopady.
S otcem Josefem, bývalým automobilovým závodníkem, v Kostelci nad Orlicí provozuje firmu v automobilové sféře. „Devadesát procent našich zakázek je spojených s továrním týmem Škoda Motorsport. Aktuálně ještě plníme jednu zakázku a zároveň se snažíme najít zakázky nové," líčí Kopecký.
Přiznává, že v důsledku přerušení výroby ve Škoda Auto a pozastavenému fungování týmu Škoda Motorsport byli ve firmě nuceni přizpůsobit se této napjaté době tak, aby dopady byly co nejmenší. „Snažíme se najít práci pro všechny naše kluky, ale za daných okolností je to velice složité," posteskne si Kopecký.
„Předpokládám, že do konce dubna se situace moc nezlepší. Rád bych se mýlil, protože Škodovka je motor pro celou zemi. Jsou na ni navázány tisíce pracovních pozic. Věřím, že přežijeme a firmu udržíme. Ale určitě budou v platnosti některá omezení i v dalších měsících. Je třeba se připravit na situaci, kdy budeme zřejmě několik měsíců fungovat s uzavřenými hranicemi, což se pochopitelně dotkne nejen podnikání, ale i sportu," tuší Kopecký.