Článek
Tentokrát nešlo o výsledky, hlavním cílem byl trénink. A také chuť zajezdit si. Vůbec přitom nevadilo, že kamiony týmu Big Shock Racing v soutěži startovaly jako jediné. Právě v Polsku se síla dvou týmových trucků prokázala, když Stiblík dokázal Macíkovi pomoci poté, co během zátěžové zkoušky prorazil hadici přivádějící naftu do motoru. I přes menší kolizi byl Macík v cíli nakonec sedmý a Stiblík dvanáctý. České kamiony závodily s 34 osobními automobily.
Protože většina evropských soutěží zahrnujících kategorii kamionů, kterých se tým pravidelně účastní, byla v letošní sezoně zrušena, rozhodl se Martin Macík potrénovat v rámci dálkových rallye primárně určených osobním automobilům. Že jsou spolu s Danielem Stiblíkem, který si pronajímá druhý týmový vůz, jedinými kamiony na trati, nehrálo zásadní roli.
„Vždycky si poradíme. Kamiony, osobáky, důležité je, že máme s kým závodit. Teď nám jde hlavně o to, abychom měli možnost odjet si delší úseky v ostřejší rychlosti. Potřebujeme otestovat nové úpravy na našem Karlovi. Do Dakaru nezbývá moc času," říká Macík, který už má na motoru i automatické převodovce nastavenou konfiguraci, která mu zůstane i pro lednový Dakar.
Přímé vysílání z kabiny
Během pátečního prologu posádka žlutého kamionu pro fanoušky na Facebooku opět zprostředkovala živé vysílání z kabiny jejich Iveca. Příznivci motorsportu tak mohli se závodníky naživo absolvovat každou chvilku od nasednutí do vozu, po úvodní organizační přípravy, odpočítávání posledních minut do startu nebo větší část trasy.
„Na Dakaru bychom si něco podobného nemohli dovolit. Pravidla jsou tam hodně přísná. Nesmíme mít v kabině telefon, ani být jinak ve spojení s okolím. Evropské závody bereme hlavně jako trénink, podmínky jsou volnější a dovolují nám víc blbnout a potěšit tak naše milované fanoušky," usmívá se navigátor František Tomášek.
V sobotu byly v plánu dvě etapy, každá dlouhá 142 kilometrů. Náročnější trialové úseky a honičky kamionu s osobními automobily dokážou české posádce pokaždé zvednout náladu. Do cíle první části dojel žlutý kamion Karel pilotovaný Macíkem na 4. místě a stejné si držel i celkově, Stiblík byl po první části šestnáctý. Následoval hodinový servis. A grády měla i poslední etapa, ve které se Macík rozhodl rozjet na maximální možnou rychlost a provést zátěžovou zkoušku.
Závěr jeli vabank
Nakonec ji nevydržela zadní pera, držící nápravu, která s posádkou už absolvovala poslední Dakar, a jako jeden z mála dílů nebyla ještě vyměněna. Nahrazena měla být po návratu z evropských závodů. Pera praskla a vzala s sebou i hadici s přívodem nafty do motoru. Zhruba v polovině etapy tak Macík s Tomáškem a Švandou ucítili v kabině naftu a museli jízdu přerušit. Naštěstí u Iveca zastavil druhý týmový kamion pilotovaný Stiblíkem. Poskytl posádce palivo i pár potřebných součástek a stal se tak hrdinou kamionové soutěže.
„Řekli jsme si, že závěr pojedeme trochu vabank. A nasadili jsme fakt kudlu. Na takovou rychlost bychom si netroufli ani na Dakaru. A jsme rádi, že jsme si potvrdili, kde mají pera své limity. Každopádně, vítězem je Dan, který nám pomohl a současně jsme si společně projeli závěr etapy," vypráví Macík.
Macík nakonec dojel závod na celkovém 7. a Stiblík na 12. místě. Atmosféra na Baja Drawsko byla velice přátelská, soupeři milí, tým fungoval skvěle, i když mechanici měli spoustu práce. Je možné, že se jednalo o poslední soutěž sezony, pokud se nepodaří najít dostupné duny, na nichž by tým ještě stihl otestovat písečnou jízdu. Karla teď v Sedlčanech čeká kompletní čištění a rozložení do šroubků, aby mechanici mohli vše překontrolovat a následně namontovat nové díly, které už budou připravené na Dakar 2021.