Článek
Proč jste se rozhodl vyměnit tovární Toyotu za soukromý tým a Ford?
Ono to s tou tovární podporou nebylo tak žhavé. Nebyl jsem pro ně dost zajímavý. Chtěli piloty se zkušenostmi z Dakaru. Já byl nováček. Potřeboval jsem poradit, určitou pozornost, kterou mi nemohli věnovat. Čtrnácté místo bylo parádní, ale rozhodl jsem se, že pojedu další ročník s vlastním týmem a vlastním autem.
Kvůli tomu jste letos klasické rallye tak říkající šidil?
Přesně tak. Vybudování týmu a příprava auta vyžadují spoustu času. Jsem zvyklý dát tomu, co dělám, maximum. Jestliže jsem se rozhodl, že znovu pojedu Dakar a půjdu vlastní cestou, musel jsem v rallye ubrat.
Takže máte perfektně vyladěný tým i auto?
Tým ano, s autem je to horší. Motor z USA přišel o měsíc a půl později. Auto jsme postavili až v srpnu. Díly přicházely postupně na poslední chvíli a kluci makali ve dne i v noci, byli a jsou úžasní. Nestihli jsme otestovat všechno, co jsme potřebovali, zvládli jsme to základní. Ostatní budeme ladit za pochodu.
V čem je Ford jiný, než Toyota?
Toyota byla na konci vývoje, už nebylo kam se posunout. Ford je naopak na začátku. Dá se s ním pracovat. Pro mne je důležité, že se mnohem lépe řídí, je dobře nastavený. Zatímco u toyoty bylo těžiště vysoko a vpředu, u fordu je uprostřed a podstatně níž. Uvidíme, jaký bude motor. Snažili jsme se ho vyladit, jak nejlépe jsme v tom krátkém čase uměli. Jak je ale skutečně rychlý, poznám až na Dakaru. Věřím také, že auto bude spolehlivé.
S jakým cílem na Dakar vyrazíte?
Hlavní cíl je dojet do cíle. Všechno další se ukáže až v Jižní Americe. Tam také poznám, jestli rozhodnutí jít vlastní cestou bylo správné a má budoucnost.
Prý autu říkáte Shrek...
Je to pravda. Rád dávám autům, s nimiž závodím, jména. Ford WRC pro rallye se jmenoval Fiona, to se přímo nabízelo. Pro dakarského forda jsem dlouho hledal jméno. Až jeden z mechaniků řekl, že to auto je hnusné jako Shrek. A už to bylo. Je to zkrátka Shrek, i když mně tak hnusné nepřipadá (směje se).
Vedle vás místo letitého navigátora Jana Tománka bude sedět žena. To je dost riskantní, jet Dakar s navigátorkou?
Proč riskantní? Ilka Minorová je zkušená navigátorka. Žen závodí na Dakaru málo, je to opravdu hodně těžká soutěž. Ilka je psychicky odolná a já spoléhám v jejím případě na pozitivní ženský prvek (úsměv).
Máte informace o trati?
Moc toho není. Organizátoři hodně vyhrožují Bolívii, kde se má jezdit nějakých šest dní ve výškách kolem čtyř tisíc metrů nad mořem. Na trati v nižších polohách má být i písek. Doufám, že tam budou i normální cesty, kde budu moci ukázat svojí jízdu, na jakou jsem zvyklý z rallye. V tom by měla být moje šance.
V čem je pro vás největší rozdíl mezi speciálem WRC pro rallye a tím dakarským?
Především ve váze, protože dakarské auto je o tunu těžší, ale také vyšší, takže těžiště je výš, což mění jízdní vlastnosti. Není tak obratné a nemá takovou přilnavost jako rallyový speciál. Pochopitelně není ani tak rychlé. Tím, že jedete na oči, ani rychlý jako v rallye být nemohu. Přesto dakarské dovoluje jezdci nějakou agresi, ukázat, co umí. Je s ním ale krásné svezení.
Auto uvidíte znovu až před startem v Jižní Americe. Co budete dělat do odletu na konci prosince?
Makat na sobě. Chci vyjet do vysokých hor a zvykat si na fyzickou zátěž ve výškách, abych byl na ty bolivijské co nejlépe připravený.
