Článek
Šampionát v rallye je v poločase. Jste spokojený ředitel?
Nespokojený nejsem. Po dubnové soutěži v Argentině si všechno začalo sedat, Mads má na to, aby jezdil o první tři místa. Hodně mě ale překvapil letošní závodní speciál. My jsme měli všechno zajeté, finanční i lidský potenciál vyladěný. Pak ale přišlo nové auto a doslova se nám zhroutil svět.
V čem?
To auto je formule 1, je ale strašně složité. Problém je vlastně se vším. S motorem, diferenciály. Musel jsem přibrat další dva inženýry, další lidi přivedl i Mads. Tím narostla logistika. Ten vůz je navíc šílená karbonová potvora, karbonové části z něj ale lítají, takže spoustu času zabere jejich oprava. To jsme u staršího vozu nemuseli řešit. Lidi v týmu jsou z toho vyšťavení, doslova na hraně možností. V polovině roku si musíme sednout a říct si, jak dál, protože jinak to lidi nevydrží.
Kolik má tým členů?
Já to počítám podle porcí jídla, které na závodech vaříme. Uprostřed června na Sardinii to bylo okolo padesáti.
Zmínil jste, že se tým vyladil po rallye v Argentině. Jaký byl střet česko-norské mentality?
S Madsem si o tom často povídáme, zajímá nás to. Norové třeba nejsou zvyklí říkat děkuju a prosím, komunikují spíš v lehce rozkazovacím způsobu. Nemyslí to nijak zle, ale museli jsme si na to zvyknout.
Finanční zajištění týmu funguje podle plánu?
Finance jsou samozřejmě úplně někde jinde, než jsme plánovali. Tím, že má auto spoustu technických problémů, jsme spotřebovali mnohem víc součástek. Prostředky od partnerů přicházejí, ale v létě si musíme sednout a říct si jak dál. My jsme zvyklí dělat věci co nejlevněji, ale tohle auto nejde udělat tak, aby jelo dobře, lacino.
Jak se vám daří skloubit roli šéfa a závodníka na částečný úvazek?
Dost blbě. (smích) O roli závodníka se snad ani nemá cenu bavit, druhá kolej je slabé slovo. Výsostné postavení, kdy všichni dělali pro mě, je pryč. S tím se ale musím smířit a jsem rád, že jsem se svezl v Portugalsku a na Sardinii. Teď do Polska jsem odjel opět jen v pozici šéfa, i když mě budou hodně svrbět ruce. Rád bych jel Finsko a Španělsko, ještě ale uvidíme. V červnu se nám vrátilo z Kataru dakarské auto a musíme na něm začít dělat. Nechci směrem k Dakaru honit všechno na poslední chvíli. Chci mít věci pod kontrolou, protože cítím, že můžeme jet o pěkné příčky.
