Článek
Jak se vám líbila letošní Švédská rallye?
Byla jiná, než ročníky před tím. Jelo se hodně na blátě, teploty nebyly pod nulou a tohle všechno měnilo ráz téhle rallye, která se stala rychlou a docela nebezpečnou.
Jen těsně vám uniklo jedenácté místo v absolutním pořadí a třetí v kategorii produkčních vozů. Jste zklamaný?
Řeknu to tak, že jsem spokojený. Samozřejmě bych si závěr rallye představoval jinak, ale když to vezmu, tak víkendové zkoušky se nám docela povedly. Neudělali jsme závažnější chybu. Nikde jsme neztratili větší množství času. Rozhodně jsme splnili náš cíl, který zněl být nejlepší neseverskou posádkou v naší skupině. Podle toho jsme také jeli od prvního dne, kdy jsme zjistili naše síly. V okamžiku, kdy jsme se posunuli před Sandella, tak jsme pochopitelně chtěli třetí místo udržet, ale on šel do nedělní etapy naplno.
Bylo ve vašich silách udržet třetí místo?
Ráno před třetí etapou jsme volili mezi bezpečnou a rychlou jízdou. Nechtěli jsme udělat žádnou chybu. Nakonec jsme se po poledním servisu rozhodli skočit do toho naplno, jenže Sandell udělal to samé. K tomu jednu vložku zrušili a nám nedělní druhá nevyhovovala. Párkrát už jsme jeli s koly ve škarpě. Tušili jsme, že na poslední rychlostní zkoušce bude určitě lepší. V předešlém průjezdu nás tam porazil velkým rozdílem. Říkal jsem si, že pod tlakem udělá chybu. Ale neudělal ji. Když jsme spolu mluvili po závodě, tak Patrik přiznal, že už jel taky za hranou.
Je nakonec bodů více, než jste čekal?
V loňském ročníku jsem Švédsko dokončil jen díky pravidlu superrallye. Báli jsme se, abychom neskončili zase mimo trať. A hodně. Ale ukázalo se, že nastavení auto je výborné. Jen ze začátku mělo hranice dál, než jsme byli schopni do toho dát. Ale pořád se musíme učit, abychom skandinávské jezdce potrápili.
Ublížily letošní podmínky, kdy sníh postupně při velkém oteplení mizel, soutěži hodně?
Musí se počítat s kameny, které podél cesty vylezou. Na trati byla břečka a bláto. Když jsou v kolech hřebíky, všechno funguje skvěle. Ale když začnou vypadávat, pak úzké kolo nefunguje ani na šotolině. To je zásadní problém.
Užil jste si diváky tolik vyhledávaný skok, na němž se soupeří o Colin´s Crest Award?
Ten skok se jede každý rok, člověk se snaží hlavně něco nepokazit. Je to takové nečitelné místo, najíždí se tam přes horizont. Nesmíte tam přijet blbě. Můžete tam zničit auto, proto nikdy nejezdím tak, abych skočil hodně daleko. Vždy radši ubírám.
Ale při prvním sobotním průjezdu jste letěl poměrně hodně, určitě přes dvacet metrů.
Je pravda, že jsme letěli dále, než jsem čekal. Byli tam kamarádi a pořád mě přes telefon provokovali. Nechtěl jsem být za úplného ničemu, aby mě nepomluvili...
Co vás čeká v nejbližších dnech?
Auto pošleme do Argentiny, kde pojedeme další soutěž v produkčním třídě. A za deset dnů odlétáme do Mexika, kde je na programu první závod juniorského šampionátu.
Bude hodně složité zvyknout si na dvoukolku Citroën C2 S1600, s kterou startujete v Mexiku?
V minulém roce jsem s tím problém neměl, ale cítím, že pro pocit by bylo lepší absolvovat alespoň jeden test. Ale není to možné. Obávám se, abych kvůli tomu neměl problém. Jeden den je na přeorientování třeba, ale snad to zvládnu a budeme bojovat o vítězství.
