Článek
Bezprostředně po projetí závěrečné rychlostní zkoušky jste i přes vítězství zrovna nepřekypoval nadšením. Představoval konec soutěže spíše úlevu?
Měl jsme hodně smíšené pocity. Šlo o extrémní závod, který jsem si moc neužil. Člověk se bojí, aby auto vydrželo, byť zrovna Fabia R5 je odolná a snese skutečně hodně. Ale myslel jsem na pneumatiky, abych je neprorazil, nesjel na plátno. Nejede se pak nejlépe.
Byla Turecká rallye více než o závodění o přemýšlení při hledání ideální stopy a hranice, co ještě auto snese?
Bylo potřeba skloubit závodění, přemýšlení a mít notný kus štěstí. Všechny faktory v poměrném zastoupení byly třeba, aby člověk dojel do cíle. Závodění ale moc nebylo. Jen v úsecích, které byly čisté a bylo jasné, že nehrozí poškození auta. Myslím, že šlo maximálně o padesát procent soutěže. Mnozí chtějí z hlediska charakteru soutěží návrat ke starým časům, ale ty jsou dávno pryč. Pravidla jsou odlišná, vozy jsou odlišné, podmínky rovněž. Kdo to srovnává, neví, o čem mluví. Jakmile jel člověk naplno, riziko problémů bylo obrovské.
Vyhrál jste v Monte Carlu, na Korsice, Sardinii, v Německu a nyní v Turecku. Jak moc vás zdejší triumf přiblížil zisku titulu mistra světa?
Ještě to není stoprocentní, ale jsme velice blízko.
Není zvláštní být na dosah životního úspěchu, a přitom mít tak daleko k radosti?
Jenže já si závodní víkend moc neužil. Nebudu se přece přetvařovat. Ve všech předešlých závodech jsem se cítil lépe než tady v Turecku. V pondělí na testu před soutěží vypadalo auto po čtyřiceti kilometrech jako po celé soutěži. Bylo to ničení techniky. Proto mám smíšené pocity. Ale z pěti výher mám obrovskou radost. Obrovský dík patří týmu. Máme robustní auto, které nemá skoro žádné technické problémy.
Na vyhlášení dorazil turecký prezident Erdogan. Pocítili i závodníci speciální bezpečnostní opatření, kdy do servisu nesměli diváci a všude byli ostřelovači?
Ano, i pro posádky platil přísnější režim. V legraci jsem klukům v servisu říkal, že při vyhlášení raději nebudu dělat žádné prudké pohyby...
V Turecku organizátoři pro vítěze třídy WRC2 nachystali prémii v podobě pětidenní plavby na plachetnici. Využijete speciální bonus?
Vůbec neznám podrobnosti, před startem soutěže jsem se o to nezajímal. Pokud bude možnost vzít více lidí, určitě s navigátorem Pavlem Dreslerem tuhle možnost zužitkujeme.
Další start vás čeká až na konci října ve Španělsku. Jaký bude váš program do závodu, v němž můžete potvrdit zisk titulu mistra světa?
V nadcházejícím týdnu pojedu s partou přátel do Vysokých Tater. Oslavíme tam dosavadní průběh sezóny i vítězství v Turecku. A hlavně budeme chodit po horách. Letos jedu do Tater už podruhé. Nikdy sice nelezu s lanem, ale při první návštěvě jsme třeba ze Štrbského plesa zvládli túru, během níž jsme zdolali tisíc výškových metrů. Lezli jsme po kamenech, řetězech. Uchvátilo mě to.
