Článek
S jakým cílem jedete vůbec na Dakar?
Sbírat zkušenosti a dojet.
Takže dovolená, jak říká Aleš Loprais...
To vůbec ne! Samozřejmě počítám s tím, že pojedu tak, abych mu byl nablízku, kdyby cokoliv potřeboval. Ale nebudu s ním závodit o přední umístění.
V žádném případě?
Ledaže by měl Aleš potíže a nemohl pokračovat. V tom případě bych musel taktiku dojetí změnit na taktiku ostrého závodění.
Kdyby měl technické potíže, které by šly vyřešit přemontováním dílu z vašeho auta na jeho Tatru Jamal, jak byste se zachoval?
Samozřejmě bych mu potřebný díl dal. Jsme jeden tým a Aleš je lídr. Na něj nemám technikou ani zkušenostmi a jezdeckými kvalitami. Počítám s tím, že kdyby k takové situaci došlo, Aleš Loprais mě sežere, myslím to obrazně. Naše auta jsou shodná z osmdesáti procent, co se týká dílu. Zásobu jich veze doprovod, ale pokud by bylo třeba rychle reagovat na trati v boji o přední umístění, jsem tu od toho, abych Alešovi pomohl. Konečně, tohle platí i u dalších týmů.
Aleš Loprais ale připustil, že kdybyste byl lepší, tak pojede on jako vaše rychlá asistence...
(smích) Aleš je velký diplomat. On se mě snaží povzbudit a zvednout mi sebevědomí. Je to od něj hezké, ale ten rozdíl mezi námi a auty je fakt velký.
V čem je vaše tatra lepší?
Nejspíš máme lepší podvozek, což je základ, ten náš byl vyvíjen léta. My jsme ho ale naladili volněji, to znamená, že jízda bude pohodlnější. Čím tvrdší máte podvozek, tím můžete jet větší střelbu, ale víc v autě trpíte.
A co se týká dalších dílů, ty jsou horší?
Tak bych to neřekl. Náš motor nemá takový výkon jako Jamalka. Máme ho naladěný hlavně na výdrž. Museli jsme vyměnit převodovku, což je pro mne velká změna. U té původní se řadilo jak v osobáku, teď je to práce pro kulturistu. Aleš mě uklidňuje, že v předposlední etapě už to bude zase dobré, patřičně vychozené. Použili jsme také vzduchem chlazené turbo. Rozdílů je víc, ale nejsou propastné. Rozhodně chceme být lepší než devatenáctí jako na Silk Way Rally.
Kamión Tatra 815 Bonver Dakar Teamufoto: Právo/Milan Malíček
Uvědomujete si, že jste vlastně v posádce černé tatry nejméně zkušený a budete jí velet?
To vím moc dobře, ale mechanik Radim Pustějovský i navigátor Ota Měřínský mě berou, jsme dobrá posádka a já budu využívat jejich zkušeností.
Absolvoval jste Silk Way Rally. Dá se z ní něco přenést na Dakar?
Určitě ano, ale soutěž v Jižní Americe bude o něčem jiném.
Čeho se nejvíc obáváte?
Vlastně ničeho. Žiji ve sladké nevědomosti. Před Silk Way mi Aleš po mnohém konejšení napsal mail, kde mi vylíčil, co mne čeká. Docela jsem se orosil. Teď mi říká, že to bude krásná dovolená v Jižní Americe, to abych si to nerozmyslel, takže po Vánocích čekám mail, z něhož se dozvím pravdu.
Cuknul byste?
Ne, to už nejde a jsem chlap.
Auta se v této době kolébají na lodi cestou přes Atlantik. Už jste zjistil něco, co jste zapomněl naložit?
No jéje! Musím si to začít psát, protože to hned zapomenu. Nesmí toho být moc, aby se mi všechno vešlo do tašek. Určitě nejde o žádné díly k autu, to mají na starosti technici a ti o ničem zapomenutém nemluvili. Zatím... (smích)
Co teď děláte, když jsou auta pryč?
Makám na fyzičce. Třikrát denně trénuji, jednak běhám, chodím do posilovny, dělám kickbox. Mám na vše kondičního trenéra.
Kdy odlétáte do Buenos Aires?
Vánoce strávím s rodinou a 28. prosince letíme. Den nato převezmeme auta a na Nový rok to začne.
Těšíte se?
A moc! Je to obrovská výzva a zvláštní pocit vyvolává i ta nevědomost, o níž jsem mluvil. Věřím, že na Dakaru naše tatry uspějí.
Vy prý chcete vyhrát i Miss Dakar...
Rád bych. Ta soutěž proběhne na internetu, jmenuje se Miss Marathon a měla by být vyhlášena po Dakaru. Jsem přesvědčený, že naše černá Tatra je nejkrásnější kamión.
