Článek
„Začátky jsou pokaždé těžké. Loni jsem byl snad ještě níž než kategorie amatér, všechno jsem si na staré motorce musel dělat sám. Letos je to úplně odlišné. K dispozici mám nový stroj, servisní vůz. Vše je na perfektní úrovni,“ vyprávěl jednatřicetiletý liberecký rodák při setkání s novináři před startem jubilejního 30. ročníku slavného závodu.
Přípravu zvládl úspěšně, během léta při třídenním závodu Hungarian Baja skončil druhý a přitom porazil i velezkušeného slovenského jezdce Jaroslava Katriňáka. Teď už by ale nejraději stál na startovní rampě v Lisabonu. „Moc se těším, ale není to jako cesta na pionýrský tábor. Blížící se start je poměrně zátěž na psychiku, i tělo začíná zvyšovat otáčky. Už aby to začalo a mohlo se začít závodit,“ přeje si.
Přes hranu nepojede
Svůj nový stroj si nemůže vynachválit. „Motorka je o padesát kilo lehčí, fabricky je postavená na letošní pravidla. Je neskutečně ovladatelná. Mezi motorkáři se to hodnotí podle toho, jak se se strojem jezdí po zadním kole. Zatímco s 'babčou' jsem na zadním jel s obtížemi na dva rychlostní stupně, novou motorku postavím na zadní a jedu, dokud mi stačí převodovka,“ líčil s nadšením.
V týmu bude Pabiška snášet africké útrapy s Dušanem Randýskem, Ivanem Figurou a Josefem Macháčkem, který se opět vydá do Afriky v sedle čtyřkolky. „Pepa má na Dakaru hodně odjeto a vyzná se. Jeho rady mi pomáhaly už loni, letos je spolupráce ještě bližší,“ pochvaloval si jednatřicetiletý liberecký rodák dobrou atmosféru v týmu.
Díky týmovému zázemí věří, že nebude jen členem karavany. „Už do minulého ročníku jsem šel s cílem závodit, bez zázemí jsem byl ale hodně opatrný. Opatrnost ale bude na místě pořád, protože stačí málo a je to hotové. Chci si trošku zazávodit, přes hranu ale nepojedu,“ má jasno. Vysněné umístění si proto nechává pro sebe. „Chtěl bych být lepší než loni. Ale i když budu v cíli stopadesátý, ale živý, tak budu strašně rád. I když jsem závodník, tak zdraví zůstává na prvním místě,“ uzavřel.
