Článek
Kdyby se filmoví Homolkovi mohli přenést z českého sněhu do pouště v Saúdské Arábii, užasli by. Je to žrádlo, ohodnotil by pan Homolka. Až budeme nahoře, to teprv budou panorámata, odvětila by nejspíš paní Homolková.
I během vypjatého závodu se najdou chvilky pokochat se. Po pondělní nejdelší etapě vybrali pořadatelé smyčku začínající a končící ve Vadí ad-Davasíru (490 km/287 km). Úterní etapa začala později než obvykle s cílem umožnit start opozdilcům z předchozího dne. Ve srovnání s dosavadními etapami ubylo písku, na druhou stranu hory a kaňony opět prověřily v maximální možné míře navigátory.
Chvilka klidu Josefa Macháčka.
„Dokonce jsme se kochali krásnými scenériemi. Hory s trialovými kamenitými úseky se střídaly s krásným žlutým pískem. Bylo to rychlé, na kamenitých úsecích se muselo dávat pozor na gumy, ale jinak jsem spokojený. Can-Am šlapal hezky," líčí Josef Macháček. Jezdec týmu Buggyra ZM Racing drží sedmou pozici mezi lehkými prototypy.
Je neuvěřitelné, jak nezničitelný důchodce drží krok. Již dvakrát ukončil svou bohatou kariéru, ale vždy se po čase vrátil. A tak loni mohl přistát doma s úsměvem od ucha k uchu se soškou beduína pro vítěze. Sbírku svých triumfů rozšířil na šest, v minulosti již pětkrát ovládl kategorii čtyřkolek.
Dakar začíná nabírat grády
„Letošní ročník začal poměrně jednoduchými etapami, což mě trochu překvapilo. Teď ale začíná nabírat grády a obtížnost etap je čím dál větší," řekl Macháček po nejdelší etapě s tím, že na začátku se závodilo hlavně na rychlých pistách, písčitých cestách s menším počtem kamení na trati a přijatelnými dunami.
„Hlavně byly mokré. Po odpočinkovém dnu jsme se dostali za Rijád, kde jsou duny proschlejší, zřejmě zde méně pršelo a je to podstatně náročnější. Navíc jsou to větší duny, tedy náročnější na sjezdy a výjezdy," poukazuje na obří haldy písku.
V Saúdské Arábii se Dakar koná potřetí v historii a podle Macháčka je letošní ročník podobný předešlému. „Etapy jsou koncipované přibližně stejně. Od prvního ročníku 2020 ale obtížnost určitě stoupá. Před dvěma lety se hodně jezdily roviny a pláně, proti čemuž jezdci hodně protestovali. V pondělí byl ale taky konec asi 140 kilometrů plání přerušovanými horskými masivy, kde to bylo trialové," popisuje.
Před svým šestnáctým startem na Dakaru si přál, aby dobře začal, což se mu nepodařilo. Ve 3. etapě zajel až 38. čas a musel se poté dostávat pořadím výše z nevýhodné startovní pozice. „S výsledkem úplně spokojený nejsem. Pořád táhnu problémy z první části a už je to asi nedohnatelné. Tím, že přišly těžší tratě a technika drží, posouváme se dopředu. Ztráty tak jsou, ale to je Dakar. S tím se nedá nic dělat," konstatuje Macháček.
Ať se práší za kočárem! Josefa Macháčka...
Taktika do závěru rallye je jasná. „Pojedeme tak, jak doposud a pomalinku budeme zrychlovat," plánuje. Ztrátu na průběžně třetího Fernanda Álvareze ze Španělska má po úterku něco přes tři hodiny. Cíl dakarské rallye je v pátek.
„Částečným způsobem se loučím," vyhrožuje Macháček jako už několikrát.
U Buggyry mu po letošním Dakaru vyprší smlouva. „Plácli jsme si na tři roky. Bude záležet na domluvě. S týmem bychom se kvůli tomu měli sejít v březnu. Taky si ale musím umět říct, jestli není ostuda v tomhle věku jezdit Dakar a mít ambice na vyhrávání. To už není normální. Spíš si pro sebe umím představit nějakou mentorskou pozici," usmívá se.
