Nocleh v poušti, zkažený žaludek, bodyček od kamaráda. Dakar si nevybírá

Kolomého tatra se zastavila ve středu již 100 km po startu s prasklým kardanem. Posádka sice dokázala kamion v těžko přístupném terénu opravit, ale musela v dunách přenocovat. Nestihla pak start 4. etapy.

„Museli počkat, až bude světlo. V noci se duny nedaly sjet. Bylo by to nebezpečné," vysvětlil Jan Kalivoda, šéf týmu Tatra Buggyra Racing.

Kdokoliv jiný by se noclehu v poušti zhrozil. Piloti ošlehaní Dakarem rozhodně ne.

„Pokud děláte to, co my, tak vám přenocování na trati vůbec nepřijde divné. Zažít ho nechcete. Největší tíha, kterou pak nesete, je vyřazení ze závodu. Jinak se ale nic neděje. Většinou jsou všude domorodci, kteří za vámi přijedou, navíc máte s sebou všechny věci, díky nimž můžete fungovat. Kombinézu, pití a v kabině vždy nějak přenocujete, i když nijak pohodlně," soucítí s kolegou Martin Macík.

Pilot týmu Big Shock Racing pro změnu během páteční etapy v kabině zvracel.

„Po dni volna už je mi dobře. Střevní problémy a horečky běhají po bivaku všude kolem. Může za ně počasí. Jednou máte vedro, pak zase zimu, navíc obrovský stres a fyzická námaha, nějaká zranění. Doteď nevím, z čeho to bylo, všichni tři z posádky jsme jedli stejnou snídani. Vadilo mi snad jen jablko, které pak pracovalo," líčí Macík pro Sport.cz.

Právě před sobotním odpočinkem i jeho naděje na dobrý výsledek zasypaly duny písku. Ulomil přední kolo a do cíle dojel s velkou ztrátou, navíc vynechal několik kontrolních bodů. Nakonec byl vyloučen, přitom po čtyřech etapách byl se svou liazkou Frantou čtvrtý hned za kamazy.

„Vyřazení mě hrozně mrzí. Zjistili jsme, že možnost, abychom byli vpředu, máme, dokážeme je i porážet. Nehnali jsme se brutálně a jeli, jen na co máme, neděláme chyby. Všechno úžasně fungovalo, pak bohužel přišla rána, která naše úsilí zkazila. To je Dakar, s tím nic neuděláte. Ve zbytku závodu chceme ukázat, co v nás je," avizuje Macík.

Oba borci teď startují do etap až v závěru pole. Kolomý se nicméně hned na úvod přesvědčil, že ani soutěž útěchy není žádná legrace. Týmový kolega Martin Šoltys ho trefil zadkem svého kamionu a cítil se dost provinile.

„Jen drobná nehoda. Kousek před cílem stál přede mnou Maz, tak jsem zastavil, abych do něj nenapálil, a zapnul výstražné zařízení. Najednou jsem slyšel burácet motor, Marťas se rozjel a pádil dolu z kopce. Padla rána, poskočili jsme, ale nic velkýho. Oba jsme pak valili dál. Dakar je hlavně o sbírání zkušeností," uklidňuje Kolomý parťáka.

O rány a havárie není na Dakaru nouze.