Článek
V kategorii kamionů, která je od Lopraisových i Moskalových časů pro Čechy tou nejúspěšnější, jsou totiž někdejší zavedené pořádky pryč. Kvůli ruské agresi na Ukrajině chybí v poli tým Kamaz, který v posledních dvou dekádách v pouštní bitvě suverénně válcoval konkurenci. Byla to mašinérie, jež si vysloužila přezdívku modrá armáda, neboť jezdila v šiku tři až čtyř kamionů a díky dokonalé taktice a souhře vyhrála hned 16 z posledních 19 ročníků.
Jen třikrát odešla „zahanbena" nizozemskými soupeři.
Teď sice na startu mohla stát opět, jenže piloti by museli startovat pod neutrální vlajkou a ještě podepsat prohlášení, že odsuzují ruskou invazi na Ukrajině, což by v jejich zemi bylo považováno za vlastizradu. „Podepisování takových dokumentů považujeme za nepřijatelné. Naše volba je jasná, jsme vždy se svou vlastí. Zvlášť když je v obtížné situaci," napsal Kamaz v oficiálním prohlášení.
Když se k tomu přidá, že pořadatelé už podruhé zakázali vstup také běloruské značce Maz, která je úzce napojena na diktátora Lukašenka, chybí sedm špičkových kamionů a trůn je tak otevřen zbytku světa, tedy i Čechům. Poslední jejich vítězství mezi kamiony je ještě od Karla Lopraise z roku 2001, poslední bedna od jeho synovce Aleše z roku 2007.
„Příležitost získat výborný výsledek je určitě vyšší, ale na druhou stranu se do popředí hrnou další střelci, kteří třeba i chvilku vynechali. Myslím si, že závod bude vyrovnanější, což zvýší tlak, ale díky tomu to může být zároveň zábavnější. Na špici se to může pěkně střídat," věští Aleš Loprais.
Zároveň se mnozí ocitnou v nepoznané situaci. Vítězové etap vždy druhý den vyrážejí jako první, což je na jednu stranu výhodné, že vám nikdo z konkurentů nepráší, ale stěžuje to navigaci. „Jet první je docela o nervech i pro navigátora a je to něco úplně jiného, než když jedete po stopách jednoho nebo tří kamionů. Jezdec musí při najíždění dun a ve všech dalších situacích spolehnout jen sám na sebe," popisuje Loprais.
Leckdo namítne, že bez Rusů a Bělorusů bude kategorie kamionů poloviční, že i prvenství ztratí lesk. Nicméně z politického hlediska je jejich absence naprosto pochopitelná. Závod ale možná dostane větší grády, vyrovná se, zamotá, stane se nepředvídatelnějším. „Na výhru najednou myslí patnáct dvacet lidí. Čekám řežbu, která bude všechny bavit," míní Martin Macík.
On je nejspíš největším favoritem z řad Čechů, pak následuje Loprais či Valtr. Macík se však jen usměje a praví: „Kdybych dostal korunu, když někdo řekne: Vyhraješ, tak jsem milionář. Ale není snadné vyhrát rallye, která trvá 15 dní a měří skoro 10 tisíc kilometrů. Nejprve ji musíte přežít, protože každý den tu bude nahoru dolů."
Nicméně i on tuší, že trůn mezi kamiony je volný. Usednou na něj Češi?