Článek
Start závodu se blíží, už u vás stoupá nervozita?
Do startu už zbývá jen pár týdnů. Samozřejmě už se těším, až 1. ledna odletím s týmem. Čeká nás ale spousta práce i tam, než to celé vypukne. Vyzvedneme techniku a bude se pracovat. Ale teď jsem ještě doma a v hlavě mám i Vánoce, nakupovaly se dárky. (směje se)
Říkal jste, že tenhle Dakar bude nejtěžší, proč?
Protože tam budou dlouhé etapy, což znamená větší nárok na techniku i jezdce. Třeba v roce 2018 to třeba motor vydržel jen tak tak. Teď tam bude při speciálkách o tisíc kilometrů víc. Náročný bude i terén. Taky to bude hodně zajímavé s navigací. To si před etapou jen něco namotáte na stroj a musíte jet. Tovární týmy mají výhodu, protože s ní jezdí celý rok. Tyhle věci ale nejdou natrénovat...
Závod se přesouvá do nové destinace. Řešili jste nějak bezpečnost, nebo se to nevymaká normálu?
Na čtyřkolce samozřejmě máte přístroje, které vás hlídají, takže každý ví, kde se nacházíte. Samozřejmě jsem zaznamenal útoky, které se v zemi staly v létě. Ale na to člověk nesmí myslet. Dakar by se tam měl jet v dalších pěti letech, proto věřím, že bude všechno v pořádku a v pohodě. Kamarád mého známého tam pracovně jezdí a všechno je vždy v pohodě. Za sebe bych řekl, že jsou z pohledu bezpečnosti daleko horší destinace.
Jak se dá připravit na tak dlouhé etapy?
Samozřejmě se snažím makat, jen mě na pár dní skolila nějaká chřipka, tak to doháním. Fyzička je pochopitelně moc důležitá.
Asi se připravujete i na jiné počasí...
Sleduji, jak tam je. Ale je to na severní polokouli, takže žádná vedra nebudou. Spíš to bude příjemná změna, třeba může být kolem patnácti stupňů. Máme ale zprávy, že někde v horách může být v noci i pod nulou. Vedro bylo v Jižní Americe, tam se jelo, když měli léto.
Stroje jsou už na cestě, makáte na veslařském trenažeru. Jak to dáváte?
Trenažer mám v tréninkovém cvičebním plánu spolu s dalšími věcmi, je tam kolo, posilování. Člověk maká, aby nezvadl. (směje se)
Jak se vyrovnáváte s tím, že jsou stroje pryč. Jdete se projet někam na čtyřkolce?
Závodní stroj je pryč, ale čtyřkolku tu samozřejmě mám, tedy tu, na které jezdím doma. S tím jezděním je to složité, abych se jel projet po louce, to mi nic nedá. To mám pomalu větší zátěž v posilovně. Ideální by bylo vyzkoušet si práci s tou navigací. Dát si nějakých padesát bodů a podle nich jet. Jenže tu navigaci nám dají pořadatelé až na místě.
Jak si užijete Vánoce, vypnete třeba na Štědrý den myšlenky na Dakar z hlavy?
Dokážu si Vánoce užít s rodinou. Objedeme babičky, těším se na to. Dám si i cukroví, ale jen pár kousků. Na Dakar letíme prvního ledna, takže na Silvestra si ťukneme. Z nějakých divokých oslav jsem už vyrostl. (směje se)
Do nového roku 2020 si lidé dávají předsevzetí. Stanovíte si vy alespoň nějaký cíl směrem k Dakaru?
Na předsevzetí já nějak moc nejsem. Co chci dělat a co mám dělat, to vím po celý rok. Moc důležitá je pro mě podpora celé rodiny a pochopitelně patří velký dík i Barth Racing. Jsem rád, že jedu v jeho barvách. A co se týče umístění na Dakaru? Bude to asi loterie, nikdo pořádně neví, co nás čeká. Základem bude dojet do cíle. Je jasné, že člověk potřebuje i trochu štěstí, aby se dostal do cíle. V naší kategorii je 23 strojů, tak bych chtěl skončit do desátého místa, kdyby to byla první pětka, bylo by to super.
