Bouře nevole na Dakaru. Nutíte nás riskovat životy, nadávají jezdci

Jako by jezdci z celého startovního pole měli za povinnost se před startem naučit společnou básničku, protože po každé etapě zní nářky na to, jak jim část etapy nefungoval roadbook. Jak se kvůli tomu ztratili, ocitli v nebezpečí, a ještě byli potrestáni penalizací, neboť nedodrželi rychlostní limity na určených místech.

„Ta technologie mě ničí. Ano, když funguje, je dobrá, ale jakmile selže, stane se z toho noční můra. Uprostřed pouště najednou nevíte, kam jet, což není nejlepší způsob, jak soutěžit na nejvyšší úrovni,“ míní Daniel Sanders, vedoucí muž kategorie motorek.

Žehrá na novinku v podobně digitálního roadbooku.

Abyste rozuměli, tak roadbook je svým způsobem slepá mapa, která na Dakaru vede jezdce od startu do cíle. Je v něm podrobný popis trati s tím, že kupříkladu říká, že se po 800 metrech dáte tím a tím azimutem. Zároveň upozorňuje i na nástrahy. Jenže zatímco dříve elitní motorkáři používali roadbook ve formě papírového svitku, teď jde o digitální tablet.

„U motocyklové špičky je to hodně ožehavé téma. Neustále si na něj stěžují,“ říká pro Sport.cz jezdec Martin Michek. A Ervín Krajčovič, šéf stáje Orion MRG, za kterou Michek jezdí, přidá: „Já jsem stoprocentně pro papírové roadbooky. Měli jsme jistotu, že se na trati, pokud nedošlo k poškození vinou velkého pádu, neporouchají.“

Ještě než se pustíme do rozboru, proč piloti láteří, tak zmiňme důvod, proč se upustilo od papírové formy, přičemž hlavní roli překvapivě nehraje ekologie. V kategorii aut a kamionů už jsou digitální roadbooky pět let, u motorkářů se postupně zavádějí, až letos je ale mají všichni startující. Jejich smyslem je zamezit podvodům, protože dříve se roadbooky rozdávaly večer před startem, ovšem bohaté týmy si za tisíce eur platily tzv. mapmany. Těm v bivaku roadbook ofotily a oni je přes noc u počítače zasadili do mapy, analyzovali trať, hledali zkratky a upozorňovali na nebezpečí, čímž svým klientům mohli ušetřit i desítky minut v etapě.

A to nebylo fér.

I proto organizátoři hledali způsob, jak existenci mapmanů sprovodit ze světa. Zprvu kontrolovali papírové roadbooky, jestli v nich nejsou nějaké nepatřičné poznámky, jenže ty měli jezdci bokem na jiných papírcích, které před cílem zmačkali a zahodili. Proto později rozdávali tištěné roadbooky až těsně před startem a na neutralizacích uprostřed etapy, ale stejně hrozilo, že je někdo ukradne či za nějaký ten „bakšiš“ vyzradí. V Jižní Americe třeba s utajenými kontrolními body kšeftovali hasiči, kteří je kvůli bezpečnosti znali s předstihem.

.

A tak se digitální roadbooky, kam se navigační body nahrají až těsně před startem, jeví jako nejspravedlivější věc. V autech i kamionech vcelku fungují, ale… „Motorka není auto,“ řekne Krajčovič. Na nechráněných motocyklech prostě tablety vykazují značnou kazivost.

„Tablet s navigací dostává rány, součástky vevnitř se chvějí. Podle mě je problém ve spojení mezi joystickem a tabletem,“ vysvětluje Michek.

Joystick má jezdec na řídítku a posouvá si jím informace na obrazovce, ovšem tablety mají co chvíli black out. A ten když nastane, je… „Stanete se slepým. Sledujete jen stopy pod sebou, koukáte, kde jezdci před vámi práší, aniž byste věděl, že se blíží nebezpečí. A když ten před vámi zabloudí, ztratíte se s ním, protože svou navigaci nemáte,“ popisuje Nacho Cornejo, sedmý jezdec pořadí.

Rovněž se vypne sentinel, který jezdce upozorňuje, že se za ním žene rychlejší vůz a chystá se ho předjet. A nepřichází ani varování na nebezpečí, které je na trati - třeba skok, velký kámen apod. „To je nepřijatelné. Organizátoři nás tím nutí riskovat životy. Možná je to dobrá věc do budoucna, ale teď to ještě není připraveno pro jezdce, kteří otevírají trať a bojují o výhru,“ řekl Luciano Benavides.

Je jasné, že když těch hlasitých nářků je během letošního ročníku tolik, musel zareagovat i pořadatel. A tak se v průběhu závodu rozhodl, že těm, které black out potká, bude odmazávat penalizace za nedodržení rychlostních limitů v určitých úsecích. A taky jim vrátí čas, který ztratili blouděním.

A tady je další kámen úrazu. Zatímco Martinu Michkovi (a mnohým jiným) šestiminutovou penalizaci na začátku závodu i po dvou dnech protestů nechali, tak jakmile zasáhla ve 3. etapě hvězdného Daniela Sanderse z Austrálie, rázem byla vynulována. „Co se děje, Rallye Dakar? Mnoho jezdců mělo problémy s digitálními roadbooky, ale nikomu nebyl čas vrácen. Až dnes. Proč některým ano a jiným ne? Musíte pocházet ze země prvního světa, abyste byli slyšet,“ napsal na Instagram naštvaný Chilan Cornejo.

A Španěl Toscha Schareina, který nahání Sanderse na čele, přidal: „Budu rád, když vrátí čas komukoliv, kdo si to zaslouží. Ale zdá se, že jen on má to privilegium.“

Ředitel rallye David Castera pak pro španělský list Marca reagoval: „To, co (Cornejo) napsal, je neuctivé a lživé. U něj jsme spočítali, že neztrácel čas.“

To je další faktor. Někdy, když pilotovi přestane roadbook fungovat, se chytne soupeře a neztratí vůbec nic. Jindy ale bloudí, vypadne z rytmu, než na neutralizaci či při tankování dostane tablet nový. A tak pořadatelé vymysleli algoritmus, který to má zohlednit.

„Vezmou čtyři závodníky, kteří jeli před ním a po něm od doby, kdy mu roadbook přestal fungovat. Čas zprůměrují a vrátí mu ho. A to je nefér, protože se to nikdy nespočítá přesně. Zatím se organizátoři totiž dobrali ke způsobu, ve kterém vždycky bude někdo naštvaný a někdo trochu spokojenější. Dokonce i sami technici a komisaři z FIM mi říkali, že s roadbookem mají nečekaně moc práce,“ vypráví Ervín Krajčovič.

Aby byly důkazy, že tablet nefungoval, mají jezdci na motorkách malé kamery, které roadbook snímají. Jenže aby těch trablů nebylo málo, tady je další. „Problémem je, že kamery, na které se organizátoři hodně odkazují, nezabírají joysticky, kterým roadbook ovládáte. Mně se roadbook sekal, nebylo možného převíjet, ale bohužel to organizátoři moc nezohledňují,“ vzpomíná Michek, pro kterého závod předčasně skončil.

Problémy nezmizí, ale snad haprující roadbooky nezpůsobí něco závažnějšího než bloudění a frustraci.