Článek
„Oko bere," mohl si říct Loeb, když opustil scénu MS v rallye. Při Francouzské rallye totiž zaznamenal jednadvacáté předčasné odstoupení ze závodu. Paradoxně při poslední startu. Jak vzpomíná na vybrané podniky?
San Remo 2001
„Po první erzetě s Xsarou WRC jsem byl jen čtyři sekundy za vedoucím časem, aniž bych cítil, že jedu úplně naplno. I přes mou sebedůvěru přišlo překvapení! Měli jsme fenomenální závěr a skončili hned za Panizzim. Před rally jsem posílal faxy automobilkám jen proto, abych na sebe upozornil. Po Sanremu už mi volali všichni sami a chtěli podepsat na celou sezónu. Ale chtěl jsem zůstat u Citroënu. A myslím, že jsem se rozhodl správně!"
Monte Carlo 2003
„Patrně nemilejší vzpomínka pro celý tým. Při našem prvním startu do kompletní sezóny WRC jsme ovládli nejslavnější soutěž světa! Tehdy neměli Carlos Sainz a Colin McRae konkurenci. Mít dva mistry světa za týmové kolegy, to bylo odstrašující. Ale vždycky u nás vládla dobrá atmosféra, dokonce i ve chvílích, kdy jsem začínal být výsledkově lepší než oni."
Korsika 2004
„Vždy jsem jezdil tak, abych se stal se mistrem světa. Ale ještě před tím, než jsem to dokázal, jsem pochyboval, zda na to mám. První titul byl velice zvláštní, protože jsme si ho zajistili ve Francii. Všichni u toho byli, má rodina, moji přátelé ... Měl jsem radost, že jsem mohl vyhrát pro mého otce. Když jsme byli spolu, neříkal nic. Pak jsem se od jednoho novináře dozvěděl, jak s ním mluvil o tom, co to pro něho znamená. Byl jsem v tu chvíli velmi pyšný."
Argentina 2008
„Argentinu jsme měli rádi pro neuvěřitelnou atmosféru, scenérie a slavné barbecue, které si navigátor Daniel Elena tak užíval. Místní zastoupení Citroënu bylo velice aktivní a každým rokem organizovalo různé reklamní akce. Ten rok jsem měl na sedadle spolujezdce Diega Maradonu. Když jsme vyrazili na silnici, byl v transu, když viděl ty davy kolem. Myslel si totiž, že tam jsou kvůli němu. Auto však mělo ztmavená skla, takže nikdo ho nemohl vidět. Já nemluvím španělsky, on anglicky jen trochu, takže jsem mu to nemohl vysvětlit...Ale když vystoupil z C4, nastala hysterie. A to byl jeho čas!"
Finsko 2008
„Stál jsem proti Mikko Hirvonenovi, který byl předurčen, aby vyhrával domácí rallye. Oba jsme do závodu šli naplno. Nikdo z nás neudělal chybu a já vyhrál o 10 sekund. Po tomto vítězství jsem prohlásil, že bych tu ani nechtěl vyhrát podruhé, protože míra rizika je při rychlostech kolem 180 kilometrů za hodinu mezi stromy veliká!"
Japonsko 2008
„Dvakrát jsme si zajistili světové prvenství právě v Japonsku a věděli, že Sapporo není zrovna ideální k oslavám. Tak jsme ještě v neděli večer letěli do Tokia. Během přesunu mezi dvěma letišti jsme udělali zastávku v centru města. Chudák řidič autobusu, musel tři hodiny parkovat v Roppongi, tokijské čtvrti nočního života. Bylo tam tehdy hodně pití a několik lidí skončilo v nemocnici. Možná by to potvrdili někteří novináři, kdyby ovšem právě oni nebyli mezi postiženými. Postačí říci, že zpáteční let do Paříže proběhl v naprosté tichosti!"
Akropolis 2009
„Určitě naše největší havárie! Jak to už bývá, přišla kvůli momentální ztrátě koncentrace. Auto bylo vymrštěno do impozantní série rotací. Po nehodě jsem šel hledat svůj telefon. Ve skutečnosti zůstal v malé kapsičce ve dveřích, kam ho obvykle dávám. Dveře se nakonec našly na poli. I přes tu nehodu jsme vyhráli titul o jediný bod ve Walesu."
Francie 2010
„Po roce 2004 a Rallye Korsika to byl můj nejsilnější zážitek. Šlo o první ročník Rallye Francie v Alsasku a my měli šanci vyhrát oba tituly. Být korunován doma v Haguenau, to bylo něco, co jsem si ani nedokázal představit. Když jsem se setkal s manželkou Séverin a mými přáteli na silnici, která vedla zpět do Štrasburku, neudrželi jsme slzy."
Francie 2012
„Co ještě jiného bych mohl vybrat pro finálovou volbu jako zvláštní moment? Byl to můj poslední mistrovský titul v rallye. Byl jsem velmi rozrušený, ale především pyšný, že jsem dokončil ohromnou cestu s Danielem a Citroënem Racing. Naši fanoušci, naše rodiny, náš tým, všichni pro nás důležití lidé tam byli a my museli vyhrát i pro ně. Rozhodně jsem ale nikdy necítil smutek nebo lítost. Věděl jsem, že něco končí a začíná nové dobrodružství!"