Článek
„Rozhodli jsme se s okamžitou platností ukončit spolupráci, protože nemáme shodu v profesionálním přístupu k závodění," prohlásil Jan Kalivoda, manažer týmu Buggyra.
„Po dokončení soutěže jsme měli určitou debatu, kde jsem přednesl svůj názor, jak by měl tým fungovat. Nebyl jsem stoprocentně spokojený se servisem. Pro mě bude vždy na prvním místě sportovní stránka. Ale má kritika je brána evidentně jako neprofesionální. Důvodům ukončení spolupráce se musím jen smát," posteskl si Valtr, jenž už má konkrétní nabídku ke startu v příštím ročníku Dakaru za jiný tým. „Zatím si ji nechám pro sebe, nechci detaily zveřejňovat," uvedl Valtr.
I přes hořký návrat byl hrdý na osmou příčku. „Mohl jsem být o tři čtyři pozice výš, ale udělali jsme čtyři chyby a Dakar přehmaty neodpouští," pronesl smířlivě nejlepší z Čechů. „Hned v první etapě jsme jeli jen na zadní náhon, nemohli brzdit motorem, uvařili brzdy a zapadli v bažinách. V další z etap jsme bojovali s ucpaným chladičem a při jediném dnu v dunách jsme nejprve nemohli najít kontrolní bod, a pak jsme si lehli na bok a čekali půl hodiny na pomoc," vypočítával Valtr.
Se Staceym si to chtěl vyříkat ručně
Nijak netajil, že úvodní rychlé etapy se mu pranic nelíbily. „Jeli jsme sto čtyřicet a hodinu jsem držel plyn na podlaze. Strašná nuda. Ve třetí etapě jsem pomalu usínal za volantem. Nikdy jsem takové kudly nejezdil. Kdybych startoval s Liazkou, určitě bych ji rozlámal a soutěž nedokončil," vysekl Valtr poklonu Tatře.
V minulosti zažil Dakar i jako spolujezdec, tudíž může pozice v kamiónu srovnávat. „Místy mi bylo navigátora Pepy Kaliny až líto. Musí udržet pozornost, sledovat přístroje a schytá obrovské množství nečekaných ran. Kdyby ho někdo viděl svlečeného do půl těla, nechápal by. Je zmalovaný, jako by jej někdo seřezal klackem," přiblížil těžké reálie maratónské soutěže Valtr.
V zápalu boje o vteřiny se několikrát dostal do drsných situací. „Stacey nás několikrát brzdil. Jednou jsem myslel, že mu dám přes hubu. Nebo jsme dojeli osobní auto, čtyřikrát jsem jej troubením pobízel, aby nás pustil, ale neuhnul. Tak mě navigátor Pepa Kalina pobídnul, abych mu trošku naložil," vyprávěl s úsměvem Valtr, jenž by se právě z těchto důvodů nebránil návratu slavné soutěže na africký kontinent.
„Dakar v Jižní Americe je nespravedlivý, protože se jede po úzkých cestách, kde se závodí na hranici rizika. Ale v Africe jsou široké pisty, kde si každý hledá vlastní cestu, což je obrovská výhoda. Na druhou stranu mám z Afriky obavu. Znám tamní povahy a je mi jasné, že závodění by obnášelo i značnou dávku nebezpečí," krčí rameny Valtr.
