Článek
Výkon nového kamionu potvrdil, že změna byla správným krokem, nový speciál bude rychlejší, a navíc i mnohem pohodlnější.
Také Jan Brabec týden proháněl motorku v dunách kolem oázy Ksar Ghilane. Pak mu ale cestu zkřížil kámen zavátý pískem, který ho katapultoval do místní nemocnice. Tam následně testoval zejména hranice bolesti, kterou je schopen zvládnout. Naštěstí se potvrdilo, že i padat umí šikovně. Pár zlomených kostí bylo poměrně šťastným vyústěním jeho tréninkového letu. Do Dakaru 2020 bude motocyklový jezdec v pořádku a v kondici.
Martin Macík se s novým závodním kamionem začal sžívat už během 1700 kilometrů dlouhé jízdy do tuniské oázy, kde 15. rokem probíhají dakarské tréninky týmu. Hned po příjezdu na místo začaly důkladné testy. Karel má stejný osvědčený motor Iveco jako předchozí model Franta, převodovka zůstává manuální, hlavní změnou je kabina s čumákem, ve které posádka sedí za přední nápravou.
Karel bude svéráz
„Přiznám se, že zpočátku jsem si nebyl 100% jistý, jestli mám měnit závodní auto. Ale teď už vím, že to bylo dobré rozhodnutí, že zase zrychlíme. Karel představuje 17 let našeho vývoje a našeho nadšení pro auta. Bude to určitě hodně svérázný kamion. Ještě na něm musíme trochu zamakat, třeba na podvozku, ale je znát, že jsme zase o generaci dál. Rozhled z kabiny s čumákem, kterého jsem se trochu bál, není vůbec žádný problém, na pistách ani v dunách," popisuje Macík.
Nezanedbal ani vlastní fyzickou přípravu, předepsanou od trenéra, a každý den v oáze poctivě cvičil. Současně si s navigátorem Františkem Tomáškem do Tunisu přivezli nový systém pro trénování navigace, se kterým si prosvištěli i orientační dovednosti. Novou posilou v kabině závodního kamionu byl David Švanda na sedadle mechanika. Šikovný pracant, kterému doma fandí malá dcera, ale zdaleka není v týmu nováčkem. Jako mechanik už má za sebou Dakar 2019, podílel se na stavbě nového speciálu a jestli vše půjde i nadále podle plánu, stane se na Dakaru 2020 třetím členem posádky.
Brabec má další výzvu
I trénink Jana Brabce se v Tunisu vyvíjel slibně. Přivezl si motokrosovou i dakarskou motorku, od samého začátku nasadil tempo a většinu času se v okolí oázy pohyboval zásadně na dvou kolech. Po týdnu pouštních jízd měl parádně rozjetou formu. Pak ale při jednom z nevinných přejezdů smolně trefil kámen, který mírně upravil jeho další tréninkové plány...
Po pádu skončil se zlomenou nohou a palcem na ruce, se sedřenými zády, přeraženým žebrem a dalšími šrámy v místní nemocnici. Odtud putoval na soukromou kliniku na Djerbě, kde byl operován. Po návratu domů jel závodník rovnou z letiště do brněnské Úrazové nemocnice, kde už ho dobře znají, a kde podstoupil operaci palce na ruce.
„Důležité je, že za dva nebo tři měsíce sedím znova na motorce. Do Dakaru je času dost, budu zase v cajku. Rád bych stihl už Rallye du Maroc," ujišťuje Brabec, který už s trenérem sestavuje plán rekonvalescence. Než se do něj pustí, chce si ale pořádně odpočinout a dát se do pořádku, aby ho nedávné události omezovaly co nejméně.
„Mám už najeto dost a v hlavě jsem si všechno srovnal. Dakar se mě nebude nikdy ptát, jak se zrovna cítím. Pády k závodům prostě patří. A já jsem se dobrovolně rozhodl dělat věci naplno. Mám to rád, se vším všudy," vzkazuje Brabec.