Článek
Zdravé oči jsou pro každého navigátora základním předpokladem. Když Martinu Macíkovi večer před odletem blikla na mobilu parťákova aktuální fotka, zhrozil se. „To si snad děláš srandu...!"
Z displeje na něj hleděl muž se zafačovaným okem ve stylu Jana Žižky. „Nějak jsem to pak slepil. Nechtěli jsme, aby vznikly velké příběhy, že se hned od začátku vymlouváme," líčí František Tomášek, proč posádka kamionu týmu Big Shock! Racing o celé patálii promluvila až po návratu domů.
Spolu s mechanikem Davidem Švandou jsou sehranou trojicí, dakarské útrapy zvládají s chlapským nadhledem. Tomáškova dcera je ovšem vyděsila víc než nejvyšší duny.
„Musel jsem na pohotovost do Motola. Tam mě ošetřili, dali mastičky a celé oko zalepili. Řekli, že když zůstanu týden v klidu, bude oko v pohodě, ať se tedy šetřím. Hlavně ať si dávám pozor na prach," culí se navigátor.
Celá pouštní rallye přece probíhá právě v mračnech zvířeného písku a prachu...
Tomášek zpočátku sáhl aspoň po brýlích. „Doporučený způsob léčení jsem úplně nerespektoval. Oko se dalo za pět, šest dnů do pořádku, ale první dny mi to trošku mlžilo," kření se navigátor, který letos navedl Macíkův kamion ke konečnému sedmému místu.