Článek
Bude to pro Lopraise zase jiný Dakar, protože po letech s vozem Praga, kterému láskyplně říkal Lady, teď pojede s Ivecem v barvách holandského týmu De Rooy. Změnil i navigátora, kterým je David Křípal, někdejší spolujezdec Tomáše Ouředníčka ze třídy osobních vozů.
„Přejeme si být šťastně v cíli jako nejlepší. Věřím sám sobě a rychlosti, kterou máme.“ Zároveň bude Lopraisova parta na Dakaru 2025 (startuje 3. ledna) obhospodařovat i dvě tatry, které pojedou v kategorii veteránů Klasik.
Aleši, co vás vedlo ke změně auta?
Měli jsme plán, že budeme dělat dvě dakarské tatry v kategorii Klasik, což nám vzalo nemalý objem práce. Stavba replik obou aut trvala dva roky a moje Lady má už taky nějaký pátek. Já jsem chtěl navíc vyzkoušet motory Common-rail (motor s přímým vstřikováním paliva), na který nedosáhneme technologicky, protože je to výsada továren a pár šťastlivců. Má o deset procent vyšší výkon, takže jsem chtěl zkusit, jak to dělají ostatní. Aby si člověk uvědomil, jestli jsme dobří, dostateční, nebo abychom si náhodou nemysleli, že to děláme nejlépe. Tak jsem reagoval na nabídku, která přišla z Holandska. Tudíž vstříc novým zážitkům.
Jaké auto je?
Je patrná ta porce výkonu. Cítím větší trakci, ale nechci to přechválit. Auto je zajímavé, nicméně Dakar je o celé souhře týmu, mechanicích, navigaci, o všech komponentech, protože rozhodují detaily. Vše musí do sebe zaklapnout. Během testů se přišlo na to, že kamion nemá dostatečné chlazení na svůj výkon. Proto jsme chlazení navýšili.
Aleš Loprais při testu nového kamionu na Dakar 2025.
Nový je i navigátor.
Já sázím na lidskou rovinu a s Davidem nám vždycky na závodech bylo dobře. On byl pro mě MacGyver, protože na Dakaru vždy působil jako navigátor, léčitel, psycholog… Tak teď pět ze šesti funkcí zahodí a bude jen navigátor.
Auta jste vždy pojmenovával, ať už to byla Královna, či zmíněná Lady. Teď už jméno pro nový kamion máte?
Prozatím není. Přemýšlím nad Pouští liškou či Pouštní hvězdou. Ale tu hvězdu si musí ještě zasloužit. Nicméně mám rád poušť, rozhoduje se v dunách, takže to by mohl být ten pravý název.
Kategorie kamionů se poslední roky změnila na Dakaru v česko-holandský „mistrák“. Teď vy jako Čech pojedete v holandském týmu.
Proč ne. Máme v kabině i polského mechanika, stejně to přechází hranice. Neřeším lidi na národnost, ale na jednotlivé kusy. Tak to mám i napříč holandskými týmy. Některé mám raději, některé méně. Někteří jsou tvrdí na trati, což bylo stejné i s Rusy, Francouzi. K některým máte blíž, k jiným dál, ale to je i s českými stájemi. Je to běžné, jsme v konkurenčním prostředí. Když jde o život, tak si všichni pomůžou. Když jde o výsledky, tak je to horší, tam se krystalizují vyložení kamarádi.
Nejen kategorii kamionů zasahují velké restrikce a změny v technických stránkách. Je tu velký důraz na ekologii, jak to vnímáte?
Změny přišly a jsou bohužel tlačené tendenčně, byznysem a politikou, a ne svým daným vývojem. Není taky nějaký Nikola Tesla, který by představil volnou energii. Ta tu jednoho dne podle mě byla, ale je utajená. Green Deal je byznysový nátlak, který postihl i motorsport. To v rámci downsizingu (zmenšování objemu motoru, snižování počtu válců a aplikace turbodmychadla pro dosažení vyššího výkonu). Veterány, které vezeme na Dakar, chytnou na první otáčku, jejich motor se nemusí repasovat co tři čtyři roky a jejich turbo zvládne celý závod…
... u vás je to jak?
Mně auto sežere jedno turbodmychadlo za etapu, což zatíží planetu v dodavatelských sektorech výrazně víc. Motor se musí hned po závodě repasovat, neujede víc. Jak říkal Enzo Ferrari: ‚Objem ničím nenaradíš‘. Nejde to opticky zmenšovat a hrát si na něco. Sama Evropa CO2 nezachrání. Navíc to tak škodlivé není, ale motorsport, protože je vidět, to odnáší. Já jsem za to, že produkt má být kvalitní, najde si své spotřebitele sám a ve finále má být o něj rvačka, ne naopak.
V posledním ročníku jste skončil druhý, což je vaše nejlepší umístění. Ale míříte výš. Povede se to tentokrát?
Posledních pět Dakarů jsem přenechal ve prospěch ostatních svou dobrou pozici, tak třeba se teď karta otočí. Ale moc si s tím hlavu nelámu. Rychlost máme a moc bych si přál, ať nám to tentokrát vyjde. Ovšem nikdy jsem nezažil lehký Dakar. Každý je specifický, náročný. Stanou se vám věci, které jsou nepředvídatelné, nemůžete s nimi počítat. Mám jich hodně za sebou, ať už co se týká techniky, či příhod, které se na trati stanou. To jsou silné momenty, a právě v tom je Dakar obtížný a záleží, jak se dokážete přes tyto výjimečné extrémní situace přenést.
Oproti jiným rokům to teď v kamionech bude vnitřní souboj značky Iveco, že?
Tak to neberu. Když se podíváte třeba na WRC, tak lidé vzhlížejí k marketingové krabici. Pod ní jsou trubkové rámy, nese to nějaký design… V kategorii kamionů má 80 procent špičky stejného dodavatele motoru, náprav a 100 procent má stejného dodavatele převodovek. Když to byla soutěž originálních sériových vozidel, tak to bylo jiné. Dnes se doba změnila a je otázka, zda chcete jít s dobou, nebo se přesunout do kategorie Klasik.
Vás by veteránská třída lákala?
Nikdy neříkej nikdy. Na začátku jsem nad tím ohrnoval nos. Ale říkal jsem si, že to nazvali geniálně. Přišli v době covidu a hrozilo, že motorsport vůbec nebude. Přišli s něčím, kde se zapomnělo na Green Deal a emisní normy Euro nehrají roli. Našli díru na trhu a ostatní eventy to používají taky. Je to určitá cesta…
