Článek
Juha Kankkunen byl za volantem vozů Peugeot 205, Toyota Celica a především Lancia Delta Integrale nejvýraznější postavou mistrovství světa v rallye na přelomu 80. a 90. let minulého století, kdy vybojoval do té doby rekordní čtyři tituly. Éra Tommiho Mäkinena přišla na konci 90. let, kdy finský pilot rekord svého krajana vyrovnal a navíc se stal s vozem Mitsubishi Lancer mistrem světa v jedné čtyřikrát v řadě.
Až do příchodu Loeba žádný jiný jezdec ze světové extratřídy podobné bilance nedosáhl. Ital Massimo Biasion vyhrál světový šampionát na konci 80. let dvakrát, stejně jako legendární Španěl Carlos Sainz na začátku 90. let a Fin Marcus Grönholm o desetiletí později.
| Jezdci podle počtu titulů mistra světa |
| 1. Sébastien Loeb 5x (2004-2008), 2. Tommi Mäkinen 4x (1996-1999), 3. Kankunen 4x (1986, 1987, 1991, 1993) |
| Jezdci podle počtu vyhraných soutěží mistrovství světa |
| 1. Sébastien Loeb 46, 2. Marcus Grönholm 30, 3. Carlos Sainz 26 |
O první vítězství přišel vinou diskvalifikace
Loeb vstoupil do velké rallye v roce 2001, kdy coby účastník juniorského šampionátu dostal možnost jet v elitní kategorii Rallye San Remo. A někdejší úspěšný sportovní gymnasta (čtyřnásobný mistr Alsaska, pátý na mistrovství Francie) hned při své premiéře ukázal svůj potenciál, když za volantem Citroënu Xsara překvapivě prohnal pozdějšího vítěze Gillese Panizziho s peugeotem.
V další sezóně již působil jako pilot továrního týmu Citroën, který jej ovšem nasadil jen do omezeného počtu soutěží. Loeb se za důvěru odvděčil triumfálním výkonem v Rallye Monte Carlo, kde však přišel o vítězství po diskvalifikaci za chybu týmu. Prvního vítězství v mistrovství světa tak dosáhl v témže roce až při Německé rallye.
V roce 2003 svedl Loeb obrovský souboj o titul s norským pilotem Petterem Solbergem. Jezdec stáje Subaru si celkové vítězství pojistil až v závěrečném podniku sezóny ve Walesu a v konečném zúčtování porazil svého francouzského rivala o pouhý bod. Hned v další sezóně si už Loeb titul vzít nenechal a spolu se svým navigátorem Danielem Elenou odstartoval sérii, která nemá v historii světové rallye obdoby.
Neuspěl Grönholm ani Hirvonen
V roce 2004 vyhrál šampionát s náskokem 36 bodů a o rok později, kdy dosáhl rekordních deseti vítězství v sezóně, dokonce o 56 bodů. V sezóně 2006, které se tovární tým Citroën nezúčastnil a Loeb jezdil v barvách soukromé stáje Kronos, musel vynechat závěrečné čtyři podniky kvůli zlomenině ruky, díky náskoku v čele šampionátu jej ale o třetí titul v řadě nepřipravil ani drtivý finiš Markuse Grönholma, jenž nakonec ztratil jediný bod. A loni Loeb finskému jezdci nedopřál, aby svou bohatou kariéru uzavřel mistrovským titulem.
Letos byl hlavním rivalem francouzského jezdce další finský pilot stáje Ford Mikko Hirvonen, titul ale opět připadne suverénnímu Loebovi, jemuž stačil k jistotě profesorský výkon a třetí místo z Japonska. „Jsem rád, že v Japonsku všechno klaplo a mohu jet do Walesu s čistou hlavou,“ podotkl vládce světové rallye. V závěrečném podniku sezóny Loeb nicméně pojede s motivací vyhrát. Dosud totiž zvítězil v deseti soutěžích a může stanovit nový rekord v počtu triumfů během jedné sezóny.
