Článek
Obhájce loňského titulu je schopen zajet skvěle takřka na jakémkoliv povrchu, na Finskou rallye si ale musel zvykat. "Až dosud to nebyla soutěž, na které bych se cítil nejlépe. Nepočítám své dva starty se Saxem, ale když jsem jel s Xsarou WRC, někdy jsem se ptal, jak to ti místní dělají?" zavzpomínal s úsměvem lídr průběžného pořadí MS, jenž se ve Finsku představí pošesté v kariéře.
S rostoucími zkušenostmi si ale Loeb vyhlášenou soutěž, při níž jsou vozy víc ve vzduchu než na vozovce, začal užívat. "Dříve mě snad někdo mohl považovat za jezdce, který se pomalu rozjíždí, nyní jsem schopen jet naplno od samého začátku. Problém je v tom, že pokud hned na začátku něco ztratíte na jezdce, jako je třeba Marcus, je těžké - ne-li nemožné - to dohnat," uvědomuje si jednatřicetiletý Francouz.
Finská rallye nesla v minulosti název Rallye tisíce jezer, dnes se jí přezdívá Rallye tisíce skoků. Soutěž je absolutně nejrychlejší v celém mistrovství světa, jezdci dosahují průměru kolem 120 km/h, a množství nerovností a horizontů je příčinou divácky atraktivního létání.
Rallye je podobně jako soutěž ve Švédsku doménou skandinávských pilotů a během čtyřiapadesáti ročníků (součástí MS je pak Finská rallye od roku 1973) dokázali pokořit hegemonii severských jezdců pouze Španěl Carlos Sainz (1990, Toyota) , Francouz Didier Auriol (1992, Lancia) a Markko Märtin z Estonska(2003, Ford).
Nechce předvádět bláznivé kousky
Ke zmíněné trojici by se chtěl přidal i Loeb. Uspěje? "Chtěl bych samozřejmě vyhrát. Nechci ale jet absolutně naplno. Není to můj styl. Nejsem z těch jezdců, kteří by předváděli bláznivé kousky," přiznává.
"Nejezdím do zatáčky, kterou mám napsanou s průjezdem na pětku, na šestku v naději, že to dobře dopadne. Hnát se do zatáčky mi nesedí a nevyplácí se to. Ve Finsku se brzy ukáže, jestli máme na vítězství šanci nebo ne," má jasno po dvou dnech testů v okolí Jyväskylä.
