Článek
V neděli jste při Korsické rallye s Citroënem Xsara skončil druhý, což vám v celkovém součtu zajistilo titul mistra světa. Musel jste před soutěží čelit hodně velkému tlaku? Ano. Všichni říkali - získej titul ve francouzské rallye. Navíc tu byl ještě Pohár konstruktérů. Snažil jsem se tomu nepodlehnout a maximálně se soustředit. Bylo to hodně těžké.
Kdy jste začal věřit, že budete dvě soutěže před koncem šampionátu slavit celkový triumf? Hodně lidí mi blahopřálo ještě před startem poslední etapy. Přitom mi bylo jasné, že nedělní rychlostní zkoušky budou nekonečné. Nejtěžší byla poslední erzeta. Cítil jsem, že už mám titul na dosah. Jenže zbývalo ještě 32 kilometrů a v našem sportu nikdy nevíte, co se stane. Koncentroval jsem se. V tu chvíli jsem nemyslel ani na fanoušky, ani na nic jiného. Jen na trať.
Jak vám bylo po příjezdu do servisu, kde pro vás tým i fanoušci připravili nádherné uvítání? Krásně. Skutečně nádherný pocit. Bylo to hodně emotivní. Už loni jsem tomu byl strašně blízko. Dlouho mě to trápilo. Nemohlo být sladší odměnou za to čekání než slavit titul na domácí půdě.
Byla v průběhu soutěže nějaká kritická chvilka, kdy jste pochyboval, že tažení za titulem završíte už na Korsice? Bylo výhodou, že to nebyla poslední šance. Měl jsem ještě možnost opravy. Ale bylo by stresující zažívat celý ten tlak znovu. Netlačil jsem ani na Märtina, ani na Duvala. Necítili jsme potřebu zrychlovat. Tím spíše, že Märtin jel skutečně skvělý závod.
Nikdy jste tedy nebyl blízko karambolu? Při počasí, které letošní Korsiku provázelo, byl výběr pneumatik skutečně složitý. Nám se to dařilo, ale několikrát jsme také zvolili špatně. A pak to bylo hodně složité. V sobotu jsem se jednou na trati přetočil. Při páté erzetě, která byla zastavena po nehodě Roberta, jsme zase startovali s nezahřátými gumami, což byl problém. Ta zkouška byla hodně kluzká, bylo snadné udělat chybu. Pořád jsem si říkal, neriskuj, neriskuj. Bylo to hodně o sebeovládání. Nebyl to můj klasický jezdecký styl.
Neměl jste v plánu oslavit titul vítězstvím? Bylo by to krásné. Ale já jsem hned jasně řekl, že nepojedu zběsile a riskantně. Všichni věděli, že mi stačí i čtvrté místo. A tím jsem se řídil. Minimálně pět bodů pro mě bylo směrodatných.
