Článek
Člen týmu Orion – Moto Racing Group moc dobře ví, jak bolí maratonský závod. Jezdec z Liberce se účastnil slavné Šestidenní, kde v roce 2016 s dalšími kolegy vybojoval bronzové medaile. Úspěchy sbíral také v endurovém poháru družstev.
„V enduru člověk stráví zhruba osm hodin na motorce, je to spíše jízda na zručnost a rychlost. V dálkové rallye je potřeba ještě skloubit navigaci a vydat ze sebe maximum. To je největší rozdíl, na co se musím připravit – kontrolovat kilometry a u toho mít zapojenou hlavu, protože každá chyba se trestá,“ popsal Romančík, který nabídku na Dakar dostal už před několika lety.
Oslovil ho totiž Ervín Krajčovič, šéf týmu MRG. „Jsem mu za to moc vděčný, zvažoval jsem účast na Dakaru už dříve, ale využil jsem toho až nyní. Musel jsem si být jistý, zda to zvládnu absolvovat hlavně po psychické rovině. Ta je na Dakaru možná ještě důležitější,“ řekl Romančík, který si letos vyzkoušel první dálkovou rallye. V Maroku se jela kvalifikace na Dakar a zkušený český jezdec si vedl velice dobře. Ještě v poslední etapě držel první místo mezi nováčky, nakonec skončil v celkovém pořadí na 18. místě, stal se nejrychlejším z českých závodníků.
„V závěrečném dni jsem si byl už jistější, chtěl jsem začít trochu závodit. Ale vytrestala mě velbloudí tráva. Hodně se prášilo a já tuhle překážku přehlédl. Byl jsem rád, že jsem to vůbec dojel,“ popsal první zkušenost s dálkovou rallye Romančík. „Jede se opravdu rychle, je to jedno velké nebezpečí. Pojal jsem to endurově, jel hodně na oči a předvídal, ale těch překážek je v poušti opravdu hodně,“ uznal dvojnásobný domácí šampion v enduru a vicemistr Evropy ve třídě E2.
Co považuje za největší past? Duny. „Byl jsem z nich fakt dobitý, bolelo mě zápěstí. Vůbec jsem si je neužil. Jsou zvláštní tím, že nikdy nevíte, co za nimi je. Ti zkušení to poznají, jak je nasypaná, nafoukaná. Já jsem před každou musel ubírat rychlost.“
Jaromír Romančík v lednu 2024 pojede poprvé Rallye Dakar.
I když má Romančík projeté ty největší motokrosové tratě v Evropě, na poušť se jen tak připravit nedá. „Třeba jsem netušil, že může terén opticky splývat, když je slunce na nebi kolem dvanácté hodiny. Je velká pravděpodobnost, že nějakou dunu přehlédnete, což se mi jednou v Maroku přihodilo. Naštěstí to byl jenom třímetrový kopec. Byl jsem z toho vykulený, že jsem málem vypadl na neviditelné duně,“ žasl Romančík, který se na Dakaru netěší na dlouhé a úmorné přejezdy.
Než se doberete ke startu měřeného úseku, může na vás čekat porce v podobě 300 nebo 400 kilometrů. Jedete jen po silnici a odčítáte kilometry do konce. „Tenhle program je pro nás motorkáře asi nejméně příjemný. Když jsme v Maroku měli takhle dlouhý přejezd, tak jsem vymýšlel různé varianty, co dělat. Tři hodiny sedíte sám a třeba si zpíváte. Na Dakar si musím nějaký program vymyslet,“ řekl vicemistr kategorie MX1 v motokrosu, který ještě před startem překonal možná tu vůbec nejtěžší překážku – podařilo se mu sehnat potřebné finance na start nadcházející dakarské rallye.
„Zabralo mi to hromadu času, do toho mám svoji vlastní firmu. Neskutečně mi pomohli různí nadšenci, ale také lidi z vesnice Mníšek. Podpořili mě snad všichni, včetně starosty, moc jim za to děkuji,“ byl nadšený Romančík, který na Dakaru pojede také pro ně.
„Chci zůstat nohama na zemi, hlavně dojet. Musím udržet hlavu v klidu, trochu ubrat. První rok je seznamovací, plánuji hlavně nabírat zkušenosti. A chci moc poděkovat Milanu Engelovi, který mě také hodně posunul a předal zkušenosti,“ chválil Prokeš svého parťáka z týmu.
