Článek
Do Ajaccia, kde bylo sídlo soutěže, dorazil v úterý. Ve středu odpoledne a ve čtvrtek celý den trénoval. "Každému bych přál to vidět. Zatáčky vypadající jedna jako druhá, přitom právě to strašně klame. Je to hodně nebezpečné, propasti tři sta metrů nejsou výjimkou. Když spadnete, je jedno, jestli zleva nebo zprava," líčil zaujatě své postřehy.
"Když jsme v horách potkali auto, vždy jsem přemýšlel, jestli vůbec někde zastavím. Přitom zdejší lidé jezdí svižně. Prostě je to jenom o zvyku," přemítal.
Na nehodu nevzpomíná
Od pátku do neděle vždy hodně časně vyrážel do hor. Sondoval počasí, do vysílačky pak hlásil každou změnu. A s napětím sledoval projíždějící vozy. "Každého pilota stojícího podél trati svrbí ruce," usmál se, když se kolem řítili Schwarz, Solberg či Loeb.
Pro sebe si hodnotil průjezd každého z borců danou pasáží. "Tonda brzdil ze všech nejpozději," hodnotil počin Gardemeistera v jedné ze sérií zatáček na páté rychlostní zkoušce. "Je absolutně nejrychlejší," porovnával bleskově časy po průjezdu Roberta s Peugeotem 307 WRC. Za chvíli se ozvala rána. Francouzský pilot trefil skálu.
I Kopecký má jednu podobnou nepříjemnou vzpomínku. Před rokem na Slovensku totálně zdemoloval Škodu Octavii WRC. Z auta zůstala jen hromada šrotu. "Je to za mnou. Bylo by špatné se k tomu vracet. To jen novináři mi to stále připomínají," usmál se Kopecký.
K titulu stačí páté místo
V letošní sezóně se mu daří. V domácím šampionátu ho před poslední soutěží v Třebíči dělí jen krůček od titulu. Stačí, když bude do pátého místa. "Rozhodně to nebereme jako formalitu. Bylo by to moc krásné, vyhrát mistrák," říkal. "Ale Španělsko je pro nás důležitější," nezakrýval Kopecký priority.
"Rozhodně tím nijak nesnižuji domácí šampionát. Ten je velmi kvalitní. Ale to vypětí přece jen není takové. Zkoušky ve světě jsou hodně složité, o délce je zbytečné mluvit. My se každopádně pokusíme v Třebíči obhájit loňské prvenství a uvidím, jestli to vyjde," pokrčil rameny Kopecký.
Korsika byla školou
Čeká ho nabitý program. V pondělí pozdě večer se vrátil z Francie. Od středy už v Třebíči trénuje. Cíl posledního podniku českého šampionátu je v sobotu odpoledne. "V neděli ráno už letíme do Španělska," upozorňuje Kopecký. Rád by zúročil zkušenosti z Korsiky a nabral další. "Jenom ten pobyt a život s týmem vás obohatí. Zvyknete si na podmínky, na mnohé drobnosti. Třeba co se týče spánku, toho je minimum," vypočítával.
Dosud se dvakrát zúčastnil soutěže mistrovství světa v Německu, jako divák byl v Monte Carlu. Teď byl na Korsice. "Člověk tady poznal, že prd umí," smál se. "Skutečně. Máme co zlepšovat ve všech směrech. Třeba rozpis pro české tratě je tady k ničemu. Poznámky musí být jednoduché, ale přitom vyjadřovat přesný tvar zatáčky, zachytit každý kámen. Tady by každý nedostatek skončil malérem."
Zároveň však nabyl přesvědčení, že jezdci z mistrovství světa mají hranice trošku posunuté. "Myslím, že po čase už to nebezpečí nevnímají tak akutně. Časem prostě otupí."
Bezpečně a bez rizika
Nenechává se strhnout euforií, že dostal šanci jet za tovární tým soutěž mistrovství světa. "Pojedeme bezpečně, bez rizika, ale na maximum. Je totiž lehké si něco vysnít, ale jde o to, dokázat se v případě neúspěchu ze všeho vzpamatovat. Jenom sen totiž nestačí. Musíme tvrdě pracovat. V mnoha směrech," přemítal Kopecký.
Ani vidinou neobsazeného místa v týmu pro příští rok se nenechává pobláznit. "Budu v Katalánsku, abych závodil. Ne abych přemýšlel o volném místu. Rozhodně mi to nebude svazovat ruce. Pro mě je to motivace. Přece je snem každého soutěžáka být v továrním týmu," vyprávěl borec, který si volno krátí squashem, běháním či snowboardingem.
"Času je hodně málo. Takže když jsem doma, snažím se věnovat přítelkyni. A taky se starám o zahradu u baráku."
