Článek
Nemusíte být pověrčiví, věřit v nějakou magii dat a čísel, nicméně na Dakaru se obzvlášť pro piloty české stáje Buggyra Jaroslava Valtra a Martina Šoltyse skutečně v pátek 13. změnila etapa v prokletou. Jen krátce po startu se Valtr pustil zdolávat jednu vysokou dunu. Viděl před sebou pozdějšího vítěze Van Kasterena, jak se tu trápí, tak se snažil být ostražitý.
„No a já tam lehnul," vzdychl Valtr.
Tedy položil kamion na bok.
Musel čekat skoro půlhodiny, než sem dorazí jeho týmový parťák Šoltys, jenže ani s jeho pomocí se nedařilo kolos postavit dlouhé minuty na kola. A tak musel přibýt třetí do party Slovák Róbert Kasák, který rovněž patří k týmu od Buggyry.
Pak na sebe mávli, popřáli si štěstí a vyrazili dál. Po třiceti kilometrech ale už Valtr z dálky vidí na horizontu vysoké duny známé kombinézy, a tak se role obrátily, neboť tentokrát na boku ležel Šoltys.
„Jak byl člověk unavený z toho vytahování Jardy, protože jsme ho za boha nemohli dostat na kola, a byl vyvedený z koncentrace, tak jsme prostě při přejezdu z duny spadli na bok. Mohla mít tak sto metrů, takže jsme zůstali nahoře a Jarda Valtr nás stáhl dolů, postavil nás a..."
... a po nějakých 30 kilometrech ležel Šoltys znovu. „Přitom to byla standardní zatáčka."
V tu chvíli měl chuť se na všechno vykašlat, vzdát se. „Byl jsem z toho psychicky špatný a fyzicky unavený. Jak to padne, tak je to náročné, ale Maňas byl ten, který nás dokopal, abychom do toho vlezli a jeli zase dopředu," vyprávěl.
Maňas je navigátor Roman Krejčí, někdejší motocyklový závodník a životní optimista.
A tak nakonec Šoltys dojel do cíle s více než tříhodinovou ztrátou. Když si předstoupil před kameru, nešetřil ostrými výrazy, byl naštvaný sám na sebe. „Za šest let na Dakaru jsem neudělal tolik chyb jako dnes. Pro mě asi nejtěžší etapa v životě."
A pak nebuďte pověrčiví.