GLOSA: Zemřel velký chlap, legenda zůstane

Včetně šesti vítězných. Karel byl bojovník. Za všech okolností. Kolem sebe šířil optimismus. Nemluvil o něm, nepovzbuzoval, ale tím víc byla jeho slova, často vtipné glosy, vzpruhou. Chtělo to jen se nad nimi zamyslet.

Poprvé jsme spolu „naživo" hovořili po návratu z prvního Dakaru v roce 1986. Byl naštvaný, že ho nedokončil, ale bral to jako výzvu. Šel za svým cílem tvrdě. K sobě tvrdě. Nemluvil o tom, že jede vyhrát, ale o tom, že chce, aby Tatra byla co nejvýš. Ale viděl jsem slzy v jeho očích, když u Růžového jezera nedaleko Dakaru, slavil v roce 1998 svoje čtvrté vítězství. Měl jsem to štěstí být u toho.

Tatru proslavil prakticky po celém světě, stejně jako doma Dakar. Byl jedním z mála pilotů, který pravidelně porážel Kamazy. Jeho největším soupeřem byl Rus Vladimír Čagin, ten v roce 2011 překonal jeho rekord šesti vítězství v kategorii kamiónů. Čtyřikrát triumfoval, když Karel havaroval nebo musel odstoupit. „Voloďa je fajn chlap, i když se spolu na trati pereme. Ale večer si dáme náš Valašský penicilín, slivovici Dakarovici, a ta léčí i lidské vztahy," říkal mi, když jsme spolu seděli u tohoto zázračného léku. „Nesmí se přebrat," varoval.

Karel nikdy nedával příliš najevo city. Moc toho nenamluvil, ale konal. Stali jsme se přáteli, aniž tohle slovo mezi námi někdy padlo. Když přestal závodit, věnoval svoje úsilí Alešovi, synovi svého bratra Milana, dealera Tatry. „Má na to, aby Dakar vyhrál, ale musí mít podporu, jakou jsme měli my od fabriky. Jenže Tatra jde jinou cestou," pravil přesto s nadějí, že snad jednou...

Karel byl rovný chlap, nebral si servítky, ale neponižoval ani nezveličoval. Byl prostě svůj. Bude mi chybět jako kamarád, ale ještě víc svým nejbližším a Dakaru. Však také dostal přezdívku Monsieur Dakar - Pan Dakar. Bude se na nás dívat shora, jak řekl se slzami v očích legendární navigátor Josef Kalina, který ho navigoval ke dvěma ze šesti vítězství. A jistě se bude nejen na synovce Aleše dívat se shovívavostí sobě vlastní. Nebyl rodilý Valach, ale tenhle kraj, kde prožil prakticky celý svůj život, proslavil jako málokdo. Měl by spočinout na Valašském slavíně v Rožnově pod Radhoštěm, vedle manželů Zátopkových a dalších valašských legend, mezi něž patří. Díky za vše Karle a odpočívej v pokoji...