Hlavní obsah

Dali jsme si mořské potvory a steak, přiznal Kopecký po triumfu v Asijskopacifickém šampionátu

Praha

Světové statistiky automobilového sportu přepsal v letošní sezóně Jan Kopecký, český pilot továrního týmu Škoda Motorsport. Triumfem se Škodou Fabia S2000 v japonské Rallye Hokkaido během víkendu potvrdil celkové prvenství v Asijskopacifickém šampionátu. Jako první v historii slavil ve dvou sezónách po sobě titul v mistrovství Evropy a následně v APRC.

Foto: skoda-auto.cz

Jan Kopecký se Škodou Fabia S2000.

Článek

Triumf byl od začátku sezóny vaším hlavním úkolem. Ulevilo se vám, když jste cíl vedení týmu naplnil?

Spíš než úlevou bych pocity nazval jako nadšení. Pro nás byla účast v Asijskopacifickém šampionátu obrovská zkušenost. Všechny soutěže byly absolutně nové, navíc se jelo na šotolině. Vycházeli jsme ze zkušeností, které jsme posbírali při několika šotolinových závodech při Intercontinental rallye challenge a v mistrovství Evropy.

Jako první v historii jste dokázal ovládnout dva kontinentální šampionáty v sezónách za sebou. Považujete si takové bilance?

Ano. Na začátku sezóny jsme vážně byli hodně napjatí. Když jsem viděl profily závodů a jak jsou těžké, na některé jsem si nevěřil a předpokládal, že nemáme šanci. Ale pokaždé jsme udělali pro úspěch maximum.

Byla cesta k titulu nakonec snadnější, než jste očekával?

Upřímně říkám, že mým největším soupeřem byl týmový kolega Gaurav Gill z Indie, jenž šampionát ovládl loni. Je hodně rychlý, vážně hodně. Ale dělá dost chyb, což se mu přihodilo i letos. A v konečném důsledku i vymstilo, protože se svým způsobem porazil sám. Ale jde o důkaz, že jsme ho znervózněli a měli jsme dostatečnou rychlost, což zřejmě nečekal. Gill absolvoval šampionát už popáté, měl zkušenosti. Byl jsem spokojený, že jsme ho dokázali porážet.

Závodil jste v mistrovství světa, máte titul mistra Evropy. Jak vyznívá srovnání soutěží v těchto šampionátech s mistrovstvím APRC?

Rozhodně se na všech soutěžích seriálu nezávodí pomaleji než v Evropě, byť konkurence není tak velká. Jsem moc vděčný za šanci, kterou jsem od týmu dostal. Na šotolinových tratích jsme se určitě něco naučili a doufám, že příležitost všechno zúročit dostaneme i v další sezóně v barvách továrního týmu.

V průběhu sezóny jste opakovaně zdůrazňoval úlohu navigátora Pavla Dreslera. Jak velkou zásluhu měl na celkovém prvenství?

Obrovskou. Už jenom orientace je problematická. Jede se v asijských zemích, kde je značení v místním jazyce. A třeba v Malajsii byly mraky malých odboček. Vážně hodně náročné. Bez Pavla bych v lesích v Asii a oblasti Pacifiku zabloudil.

Pobyt v Japonsku jste si o pár dnů prodloužil. Oslavili jste se spolujezdcem titul?

Pavel musel hned letět zpátky do Česka, protože měl povinnosti na vysoké škole, kde přednáší. Já zůstal s přítelkyní Evou, která mě na soutěži doprovázela. Vyrazili jsme se podívat na sopku Fudži, ale měli jsme smůlu, protože bylo špatné počasí a vršek hory byl v mracích.

Takže oslavou titulu byl výšlap na nejvyšší horu Japonska?

Posledních šest set metrů je od září zavřených, takže jsme byli jen něco málo přes tři tisíce metrů nad mořem vysoko. A musím přiznat, že jsme využili auta. Následně jsme pak vyrazili společně s Gillem a jeho ženou na večeři.

Váš největší protivník a poražený soupeř s vámi šel na oslavu titulu?

Ano. Neměli jsme spolu v sezóně žádné problémy. Vyrazili jsme do restaurace na mořské potvory a hovězí steak Kobe, což je podle odborníků jeden z největších kulinářských zážitků. Musím říct, že to byl krásný večer.

Související témata: