Hlavní obsah

Dakarské peklo. Prokopovi se vařila i voda na pití, auto jelo jako trabant

Praha

Při pohledu na mapu se druhá etapa letošní Rallye Dakar jevila jako takřka rovná přímka s minimem zatáček. Přímo na trati si ovšem závodníci prožili nebývalá muka. Teplota skoro padesát stupňů a všudypřítomný prach potrápily jak posádky, tak techniku. Vyprávět o tom v bivaku mohla celá česká ekipa. V jednom českém týmu byl ale důvod k velké radosti.

Martin Prokop a problémy ve druhé etapě Rallye DakarVideo: Martin Prokop Official

Článek

Jezdci týmu Buggyra ve druhé etapě Rallye Dakar

„Erzeta vypadala jednoduše, bylo to furt na plný plyn. Jenže po pěti kilácích se mi rozsvítily kontrolky jako vánoční stromeček, teploty vody i oleje vyletěly do nesmyslných čísel. To vedro bylo strašné. Nešla klimatizace, nemohli jsme pít, protože se nám vařila i pitná voda. Pedály byly od přehřátého motoru rozžhavené tak, že jsem na nich neudržel nohy," líčil úterní martyrium jediný český jezdec v kategorii automobilů.

Porucha chlazení způsobila, že Prokopův ford vypovídal službu. „Neměli jsme výkon, tři kilometry před cílem jsem myslel, že nedojedu. Auto jelo jako trabant. Něco je v háji, a doufám, že je to jen elektrika," lamentoval zkušený soutěžák z MS v rallye poté, co se dostal do cíle druhého dějství v argentinském San Miguel de Tucumán. Do středečního třetího dějství ale nakonec vstupoval s nadějí. Mechanikům se totiž podařilo poškozené chlazení opravit.

Osmdesát stupňů v kabině

Problémy se nevyhnuly ani vítězi pondělní první etapy Martinu Kolomému, který jel raději na jistotu a po osmé příčce klesl na průběžnou třetí pozici. "Jeli jsme hodně v prachu, na metr nebylo vidět. Bylo to hodně rizikové, tak jsme jeli, jak to šlo. Odešla nám ale elektrika, báli jsme se překročení povolené rychlosti. Museli jsme si to hodně hlídat, a to nás stálo čas," vyprávěl v cíli Kolomý.

Podobné pocity měl i jeho týmový parťák Aleš Loprais. „Dnes nám to moc nešlo. Hodně se prášilo a odešel nám speed limiter, takže možná přijdou nějaké penalizace. Vedro bylo šílené, venku skoro padesát a v kabině osmdesát. Bylo to o přežití, a to se nám povedlo," podotkl s vyčerpaným úsměvem Loprais, který navíc bojuje s nemocí. „Prostě výživné," dodal frenštátský pilot, v průběžném pořadí jedenáctý.

Roudničtí slavili

Radost byla naopak patrná v táboře roudnického týmu MKR, jehož kamión Renault pilotovaný Nizozemcem Martinem van den Brinkem úterní etapu vyhrál a vyhoupl se do čela průběžného pořadí. „Je to parádní. Venku bylo neuvěřitelné vedro a v kabině jsme se doslova pekli, ale mám ten pocit, že čím náročnější jsou podmínky, tím lépe Martin dokáže jet. Ve dvou dnech dvě pódia, nebylo by špatné v takové bilanci pokračovat," smál se palubní mechanik Daniel Kozlovský.

Středeční třetí etapa zavede účastníky ze San Miguel de Tucumán do San Salvador de Jujuy a závodníci se budou muset poprat i s neuvěřitelnou nadmořskou výškou 4 895 metrů. Motocykly a automobily čeká 780 km (měřených 364 km), posádky kamionů mají odlišnou trasu v délce 757 km s erzetou v délce 199 km.