Článek
Čas před startem slavného závodu pánové stráví pobytem v místech ležících až 4000 metrů nad mořem, aby přivykli na extrémní nadmořské výšky, které je čekají zejména v 7. a 8. etapě, kdy budou závodníci projíždět vrcholky hor. Cestu sehrané trojice, která si aklimatizační fázi příprav velice užívá, však zkomplikovala bouře a do cíle své výpravy se tak závodníci dostali s denním zpožděním.
Po příjemně strávených Vánocích s rodinami si Martin Macík s Janem Brabcem stihli 26. prosince ještě naposled zatrénovat v Sedlčanské kotlině. „V tréninkovém kamiónu jsem jezdil 25. i 26. prosince. Přituhlo, takže jsem si pěkně oškrábal námrazu z okýnka a vyrazil. Dost to klouzalo, svezl jsem i Brabčáka, ale trochu se bál. Každý odjetý kilometr se počítá, i když doufám, že zkušenosti s jízdou na zmrzlém blátě během Dakaru nevyužiji," popisuje Macík v tiskové zprávě.
O den později už Macík s Brabcem a Františkem Tomáškem seděli v letadle směr Lima. Dvanáctihodinový let utekl jako voda, pánové stihli probrat novinky, podívat se na filmy a o zábavu se jim postarala také hravá parta malých dětí, která cestovala stejnou linkou.
Linka do Cusca neletí, v horách řádí bouře
Po plánovaném nocování v Limě měla skupinka závodníků 28. prosince pokračovat v letu do Cusca, hlavního města Inků, ležícího v Andách v nadmořské výšce 3400 metrů. Do itineráře výpravy však zasáhly rozmary počasí, které zapříčinily zrušení letu a následný chaos letištního personálu, jenž vyústil v další den strávený v Limě. Na druhý pokus už se výpravě podařilo dorazit do cíle.
„Cusco je opravdu krásné a čisté město, nejdéle trvale osídlené město nejen v Peru, ale v celé Jižní Americe. Na silvestrovskou oslavu a zklidnění před závodem naprosto ideální místo. Hned při příletu do města jsme navíc dostali listy koky, které statečně žvýkáme. Ferrymu moc nepomáhají, mně ano," popisuje Jan Brabec. „Už jsem stačil vyběhnout také na místní kopeček a kondice je navzdory značné nadmořské výšce v pořádku, zatím necítím velké rozdíly," dodává jezdec, který se už nemůže dočkat svého prvního dakarského startu.
Silvestr? Udělají si menší romantiku
„Vím, že kolegové před závodem spí v kyslíkových stanech, běhají v masce na Ještěd a zkoušejí různé postupy, aby se připravili na nadmořské výšky, které nás čekají především v Bolívii. Já jsem po mnoha konzultacích s kamarády horolezci a doktory dospěl k přesvědčení, že nejúčinnější a zároveň nejpříjemnější bude přijet přímo na místo dříve, během týdne si tu zvyknout, vypěstovat si v předstihu červené krvinky a celkově se naladit na místní prostředí. Podobně jsme aklimatizaci řešili i loni a postup se osvědčil," vysvětluje Macík.
V Cuscu se jezdci budou věnovat lehkému tréninku, horským túrám, posilovně, využijí místní saunu. A přivítají tu také příchod nového roku. „Silvestra budeme trávit v hotýlku uprostřed And, kde budeme vlastně jenom my a hory s nádhernou přírodou. Uděláme si s klukama menší romantiku, dáme přípitek a půjdeme spát. Prostě takový normální Silvestr v Peru," říká s úsměvem František Tomášek, navigátor žluté liazky.
Hned 2. ledna se trojice přesune zpět do Limy, kde se shledá se zbytkem týmu. Pak už budou 4. ledna následovat technické přejímky a 6. ledna pódium, které Dakar 2018 odstartuje.