Článek
Petr Vojáček se raduje z prvního letošního triumfu.
Na start 112. ročníku závodu, který se pojede po sedmatřicáté jako mistrovství Evropy, se postaví více než 220 závodníků. Pořadatelský tým kolem ředitele Vlastimila Malíka opět slibuje závod, který bude patřit k vrcholům evropského i domácího mistrovství.
Vojáčkové jsou na Ecce Homo doma a mají o co jet. Lukáš vede skupinu A mistrovství Evropy a jen 2,5 bodu ho dělí od první příčky v absolutním pořadí evropského šampionátu. Tu zatím drží Rakušan Erich Weber Tessitore s Porsche 911 GT. Na třetí příčce číhá další Čech Martin Jerman s Lamborghini Gallardo GT3. „Samozřejmě můj cíl je probojovat se do čela šampionátu. Trať Ecce Homo patří v seriálu k nejkrásnějším a my s tátou ji považujeme za svoji domácí. „Pojedu tu už po třiatřicáté a chci si tu upevnit první místo v domácím mistrovství ve skupině A," dodal letos šedesátiletý Petr Vojáček.
Loni se Vojáček starší rozloučil s aktivní kariérou v závodech automobilů do vrchu. Jeden z nejúspěšnějších jezdců se rozhodl věnovat své zálibě, práci kastelána na rodinném zámečku Brandlín v Jižních Čechách. Žezlo rodinné tradice měl na evropských kopcích převzít definitivně syn Lukáš. Ale jet měl jen domácí šampionát, na mistrovství Evropy nebylo auto.
Dvě auta a jeden řidič, tak svlékl figurínu
Všechno se během pár minut změnilo... „Před začátkem sezóny Lukáše kontaktovali z Autoklubu ČR, že je zařazen do reprezentace pro závody automobilů do vrchu ve skupině A, a jestli to bere. Taková nabídka se neodmítá, jenže my měli v dílně jen loňské Mitsubishi, a to se nám zdálo nedostatečné. Když závodit v Evropě, tak o přední příčky. Podařilo se nám narychlo sehnat Subaru Impreza WRX, nejlepší čtyřkolku, jaká je kromě verze WRC momentálně k dispozici. Jenže byla totálně syrová. Třeba jsme se nemohli dostat do uzamčeného počítače. Pomohl nám motorář a závodník David Komárek z Třebíče, který se dostal do počítače a ujal se i přípravy auta na závody. Jenže čas letěl strašně rychle," vyprávěl Vojáček starší.
Blížil se úvodní podnik domácího mistrovství v Brně... „Lukáš tam měl startovat s mitsubishi, aby se rozjel. V pátek odpoledne před závodem jsem dostal textovku od Komárka, že subaru je připravené a na sobotní tréninky bude v Brně. Najednou jsme měli dvě auta. Zavolal jsem dvěma jezdcům, ale ti se necítili. Tak jsem se rozhodl, že se výjimečně svezu v mitsubishi. Jenže... Nejdřív jsem si musel bleskově obnovit licenci. Neměl jsem ani přilbu, kombinézu, boty, rukavice... Boty jsem našel zahrabané v obytném přívěsu, kombinézu a přilbu jsem sundal v Brandlíně z figuríny, kterou máme v sále, v němž je vystaveno skoro 800 našich trofejí ze závodů. Rukavice jsem si půjčil," vzpomínal už se smíchem nejrychlejší český kastelán.
V Brně vyhrál skupinu A s mitsubishi před synem Lukášem. Zvítězil i v dalších domácích závodech. „Lukášovo subaru bylo ještě surové. Pro mne to bylo ze začátku utrpení. Sedm let jsem závodil s automatickým řazením. U ferrari jsem zmáčkl páčku start a počítač pod plným plynem udělal všechno za mne. U mitsubishi s manuálním řazením jsem v jednu chvíli zjistil, že rovinku jedu na plný plyn na čtyřku, proto motor tak řve a naříká," dodal Petr Vojáček.
Lukášovo subaru bylo brzy naladěno a triumfoval s ním ve své skupině A ve Španělsku a Portugalsku v mistrovství Evropy. Zahájil tak útok na absolutní prvenství v seriálu. Souboj Vojáčků z týmu Ennoble racing, byť ten starší pojede „jen" o body do českého šampionátu, by měl skutečně patřit k ozdobám Ecce Homo.
