Článek
„Nebyly by to závody, kdyby nebyly dramatické," hodnotí Adam Lacko lakonicky dění na portugalské trati.
„Estoril dokazuje, že ve vytrvalostních závodech je možné cokoliv. I když jste přesvědčeni, že jste stoprocentně připraveni, vždycky se může objevit něco, co vás zaskočí. Jednou je to poněkud nesmyslné rozhodnutí jury, jindy si zase postaví hlavu technika. Ale pro nás je hlavní, že jsme v nejdelším závodě, jaký kdy Buggyra na okruhu absolvovala, obstáli se ctí a můžeme jet na čtyřiadvacetihodinovku do Barcelony se vztyčenou hlavou," věří Jan Kalivoda, šéf komunikace Buggyry.
Dramatické chvilky přišly už v páteční šestihodinové kvalifikaci, která byla dostatečně náročným „předkrmem" před hlavním víkendovým závodem. I když rivalové z korejského týmu Atlas BX Motorsports ulili start, dokázali jezdci Buggyry startující z pole position manko stáhnout a David Vršecký projel vítězně cílem s náskokem dvou sekund.
Jenže radost byla předčasná. Vršecký si v oslavném gestu najel těsně k boxové zítce a v euforii za sebou přehlédl jeden z vozů třídy GT. Jury manévr označila za ohrožení rychlejšího soupeře a vyměřila 30sekundový trest. Odvolání bylo zamítnuto, takže penalizace poslala Buggyru na druhé místo.
„Byl to dlouhý závod. Celých šest hodin jsme s Korejci bojovali o vedení a krásně jsme si natěsno dojeli pro první místo. Nicméně, cestou na stupně vítězů nám čepici s jedničkou sebrali s tím, že jsme dostali půlminutovou penalizaci za můj manévr v cíli. Bohužel jsem v mrtvém bodě měl jedno auto, které muselo trošičku změnit směr. Jinak to ale byl super závod. Adam a Aliyyah zajížděli skvělé časy," líčí Vršecký.
V sobotu se v Estorilu konal hlavní závod vypsaný na 12 hodin. Také v něm David Vršecký, Adam Lacko a Aliyyah Koloc dokazovali, že se s nimi ve světě endurance musí počítat. V boji o vedení, který posádka Buggyry opět sváděli s Atlas BX Motorsports, je nezastavila ani dramatická zápletka v podobě upadlého kola.
„Asi pět minut před koncem mého dvouhodinového stintu jsem v zatáčce ucítil ránu, auto spadlo na stranu a přední levé kolo odcestovalo úplně pryč," popisuje Lacko kritický moment.
Evropský truckový šampion se náhlým přechodem na tříkolku nenechal zaskočit a podobně jako Gilles Villeneuve v roce 1979 ve Velké ceně Nizozemska formule 1 hrdinně pokračoval do boxů na třech kolech. „Kluci v boxech si mysleli, že mám jen píchlou pneumatiku, a ne že přijedu jako s trakařem jen na třech kolech," dodává se smíchem Lacko.
Souboj s časem a snaha o návrat na pozici lídra třídy GT4 pokračovaly až do portugalského soumraku. Jenže pouhých deset minut před vypršením dvanáctihodinového limitu začal speciál Buggyry hořet. A opět u toho byl Adam Lacko.
„V poslední zatáčce začalo auto divně škytat a brblat. Myslel jsem, že došel benzín, a zamířil na tankování. Ale jak se podívám do zpětného zrcátka, vidím nějaké velké blikání. A pak jsem slyšel do sluchátek: 'Pozor, hoříš!'. Tak jsem okamžitě zastavil a co nejrychleji se snažil z vozu vystoupit. Seděl jsem v autě přes pět hodin, tak to jde člověk problémům naproti," barvitě vypráví 38letý jezdec.
Mercedes-AMG sice neproťal cílovou čáru, ale ujetá vzdálenost stačila posádce Buggyry k repríze pátečního výsledku. David, Adam a Aliyyah si zopakovali výstup na druhý stupínek.
„Byl to dlouhý a brutální den. Na trati bylo hodně akce. Jsme rádi za takovou zkušenost a už teď se těším na čtyřiadvacetihodinovku v Barceloně," připomíná Aliyyah Kolocová vrchol sezony 24h Series, který je ve Španělsku naplánovaný na polovinu září.