Článek
„Chyba hned na začátek,“ posteskl si Kvěch nad tím, že mu hned při úvodním startu v první zatáčce na zbytcích vody po dešti podklouzlo kolo. Předčasnému konci v jízdě zabránil, ale z posledního místa už se nevyhrabal. Přitom metry před kolizí vůbec nevypadaly zle.
„Jenže pak už jsme se v tom plácali,“ posteskl si Kvěch, po šestnácti letech první český stálý účastník Grand Prix. Ani v Praze při čtvrté části seriálu se k vytoužené semifinálovém osmičce nakonec výrazněji nepřiblížil, skončil čtrnáctý.
„Dál prostě sbírám zkušenosti, kromě Grand Prix mám dobře rozjetou kvalifikaci o příští ročník,“ připomínal, že ho v sezoně čeká další zajímavý program v mezinárodních bitvách. Nejbližší díl GP se jede ve švédské Mallile za necelé dva týdny.
To zkušenější Václav Milík si na divokou kartu zkusil jen pražských závod, v němž byl kdysi třetí. Tentokrát o bod předčil Kvěcha a skončil o místo před ním.
„Zazávodil jsem si pěkně, akorát mi to tedy moc nejelo, což mě netěší. Mám stále stejný problém - nějak nemám rychlost v motorkách. A tím, že mi to už delší dobu nejede, nedokážu se pořádně soustředit na danou chvíli. Vždycky jsem dobře startoval, ale teď tam ani tohle nebylo. Takže jsem v tom celý zamotaný,“ přiznal.
Sám bezprostředně po závodě netušil, v čem je největší problém. „Kdybych to věděl, určitě by to nevypadalo takhle stejně celý závody. Jsou to pocity beznaděje, protože kdyby to bylo jednou, co se mi to nevydařilo, tak je to smutek, ale já už se v tom motám asi pátý závod. Snad je to v tom, že všechny závody, v nichž jsem udělal v sezoně dobré výsledky, byly na motoru, který mám teď v servisu. Ladič měl zrovna deset dní dovolenou… Domů se vrací pozítří,“ pravil Milík po boji zahájeném v obavách z dalšího deště o deset minut dříve a pokračujícím v nebývalém kvapíkovém tempu. „To bylo skvělé, kdyby to tak bylo vždycky, člověk by nevyšel z tempa, nevychladl,“ hodnotil Milík
Pochvaloval si i připravený ovál. „Jednička byla suchá, dvojka a čtyřka byly super. Trojka byla zase tvrdá, protože se přes ní jezdilo. Opravdu nejlepší bylo to druhé modré startovní pole. O to více mě štve, že jsem z něj nic nepřivezl,“ líčil českým novinářům už zase poněkud rozmrzele Milík v rohu tiskového střediska na Markétě, zatímco na vyvýšeném pódiu v čele místnosti už se shromáždili ti nejlepší ze závodu včetně vítězného Martina Vaculíka ze Slovenska.
V Praze završil vítězný hattrick, za sebou nechal Švéda Lindgrena, který k lítosti početných polských fandů ve vyprodaném hledišti ve finále odsunul na třetí místo lídra seriálu Zmarzlika.
Přitom s Polákem Vaculík první vzájemný souboj v základní části závodu prohrál. Asi mi to pomohlo, trošku jsme s týmem zareagovali, přenastavili motorku,“ připomněl po třetím triumfu v řadě.
„Každé vítězství tady je něčím specifické. Každé je naprosto úžasné. Jsou to neskutečné pocity a já vůbec nevím, co k tomu říct, je to strašný příval emocí. Jsem za každou tu výhru opravdu šťastný,“ uvedl dál čtyřiatřicetiletý Vaculík.
Díky vynikajícím výkonům v průběhu celého večera napodobil Australana Jasona Crumpa a Brita Taie Woffindena. Oba velikáni rovněž dosáhli v české metropoli na tři triumfy po sobě. „Hrozně mě to těší,“ říkal Vaculík.
K vítěznému tažení mu podle všeho pomáhají i vazby, jaké má na Prahu z minulosti. „Je to pro mě sentiment, jak jsem tady jezdil juniorské závody s kamarády z Česka. Lze říct, že právě tady jsem se plochou dráhu učil. To budu mít vždy v paměti. Praha byla jedno z míst, kde jsem těch závodů absolvoval spoustu. Navíc je to nádherné město, takže je to místo, které je velmi blízké mému srdci. Vždy se tady cítím dobře, je to pro mě úžasné. Vnímám energii toho města a pokaždé si to moc užívám i na Markétě, kam jsem kdysi jezdíval s tátou sledovat závody Grand Prix. Bylo úžasné tady koukat na všechny moje idoly. Teď jsem tady jako účastník Grand Prix a sám jsem toho všeho součástí, za což jsem hrozně vděčný. Dělám to, co miluju. A to je hlavní,“ pochvaloval si Vaculík.
Z hlediště se dočkal velké podpory nejen od slovenských, ale stejně jako každý rok také od českých fanoušků. „Cítil jsem z diváků neskutečnou energii. Moc děkuji,“ vzkázal Vaculík a za dráhu chválil i organizátory závodu, který v mnoha případech v minulosti vlastně odhalil, kdo je v sezoně nejlepší. Právě vítěz z Markéty se nezřídka stával šampionem. V případě Vaculíka to loni ani předloni ovšem neplatilo. V minulé sezoně ale vyšplhal na konečné třetí místo, které jej povzbudilo k úvahám o zisku titulu mistra světa. „Jednou bych jím chtěl být,“ nastínil zkraje sezony. V Praze se v tomto směru ale nepouštěl do konkrétních cílů.
A co případný čtvrtý triumf v Praze? „To tu ještě nikdo nedokázal. Určitě je to výzva,“ hlásil s úsměvem.
