Slovenský dravec může potřetí dobýt Prahu. Nepřemýšlím o tom, říká hrdina minulých ročníků GP

„Nedělám si na sebe přílišné tlaky, samozřejmě se snažím jet každý závod, jak nejlépe mohu, a to se mi osvědčilo. Když jedu systematicky jízdu za jízdou a dávám ze sebe 100 %, tak je i výsledek stoprocentní,“ říká čtyřiatřicetiletý slovenský jezdec, který v mládí rostl závodnicky i v ČR. Zjevně rád se sem vrací.

V dobře známém prostředí může dosáhnout na třetí vítězství v řadě podobně jako se to v minulosti v Praze podařilo Australanu Crumpovi či Britu Woffindenovi.

„Právě nad tím takhle nepřemýšlím, protože kdybych tak přemýšlel, tak by tam ten stres byl a ta mentální křeč není pro nikoho dobrá. Právě naopak. Ano, hattrick by byl skvělý, ale není to určitě nikde v mém podvědomí,“ pokračuje slovenský matador.

Určitě si přeje, aby i tuhle sezonu, kterou nerozjel optimálně, právě na pražské Markétě začal otáčet lepším směrem. Třeba i k titulu světového šampiona?

„Dlouhodobý cíl to je, chtěl bych být mistr světa. Ale je tam dalších 15 jezdců se stejným cílem. To dělá ten seriál napínavý a přitažlivý, ale jak říkám, tento cíl je to, co mě stále žene dopředu, ta jiskra, která mi stále dodává energii, abych se zlepšoval a byl co nejlepší,“ netají plochodrážní dravec nejvyšší ambice, ke kterým přidává odpovídající přípravu.

„Na 90 % vždy zachovávám to, co funguje, protože fyzicky i technicky jsem vždy velmi dobře připravený. A těch zbylých 10 % vždy zkusíme něco nového a třeba uděláme i změnu v tréninkovém plánu, ale v zásadě je to vždy velmi podobné,“ nastiňuje filozofii přípravy před sezonou a pochvaluje si, že má vyladěný i trénink mezi závody, když se plochodrážní dění na jaře dostane do obrátek.

„Mám velmi dobrého soukromého trenéra, Maroše Molnára, kterého mám velmi rád, s kterým trénujeme, a i v sezóně se udržuji v kondici, protože u nás na ploché dráze je velmi důležité udržet si ideální váhu. Plochá dráha je motoristický sprint a nemůžu si dovolit jít s váhou nahoru, a proto je trénink v sezóně velmi důležitý,“ pokračuje Vaculík.

Je zjevné, že s brzkým koncem kariéry, v níž v GP začal vítězit už před dvanácti lety (v Gorzowě), nepočítá. Dopřeje si ještě další tucet závodních sezon? „Uvidíme (smích). To už budu starý. „Never say never“, jak se říká, ale to je velmi daleká budoucnost,“ reaguje.

A co dělá, když zrovna není plochodrážníkem a nespřádá závodní plány? „Je plnohodnotný otec a manžel,“ dodává.