Článek
Už jste někdy rozdal tolik stovek podpisů?
Takhle organizovaně a najednou už dlouho ne.
Zažíváte rok snů. Napadlo vás někdy v březnu či dubnu, že by se mohlo takhle dařit? A mít další titul po dlouhých čtrnácti letech?
Tehdy jsem se zamyslel a cítil, že se to může stát. Věřil jsem, že se to může stát, a proto se to stalo.
To je skoro filozofování... Zkušeností máte spoustu. Jaké to je být vůbec nejstarším mistrem světa v historii? Předčil jste Ivana Maugera i vašeho souputníka Tomasze Golloba, obhájce titulu...
Já to ani nevnímám. Ani bych to nevěděl, že jsem nejstarší, kdyby mi to někdo neřekl. Před časem začali v Americe, že jsem tamní nejstarší mistr. Teď jsem byl překvapen, když s tím přišli i v rámci světového šampionátu.
Je těžké v jednačtyřicet držet krok s mladšími rivaly?
Nedělám nic mimořádného, trénuju, jsem v pohodě.A co mi pomáhá, to je má mladá manželka Jennie, a vůbec celá rodina. Sešlo se i vše další, co je třeba: pohoda i dobrá technika.
Na jak dlouhé působení v závodech se ještě cítíte?
Na to nemám odpověď.
S blízkými, tedy i s oběma syny, žijete ve Švédsku...
Líbí se mi tam. A hlavně: manželka je tam doma.
Vždy jste v kolonce ´záliby´ vedle rodiny zmiňoval i vašeho psa.
Přišli jsme o něj, bohužel. V květnu umřel. Byl jako člen rodiny. Těžko jsem se s tím smiřoval. Byla to pro mě jediná špatná chvíle tohoto roku.
Ve Švédsku či v Polsku je plochá dráha velký byznys. Co vás táhne do českých skromnějších poměrů?
Jsou tu soupeři, proti kterým běžně nejezdím. Také jiné dráhy. Závodnicky je to nová zkušenost. A taky tu jsou mí dobří známí.
Plošináři jsou světoběžníci, ale zpravidla znají jen cestu na dráhu a na letiště. Co víte třeba o takovém Mšeně a Česku vůbec?
Tak ty znalosti pocházejí hlavně z toho, co si povíme s kamarádem Pavlem Kubešem, který mě tu vždy vozí z letiště na závody. Z toho, co vidím, je tu zajímavá krajina. Hezké zámky a hrady. A ve Mšeně jsem byl v lázních. Moc pěkné.
Čím to, že jste pořád napohled v neskutečné v pohodě? Samý úsměv...
Říkám si, že život je tak krátký. Takže proč ne. Obklopuji se pozitivními lidmi, mám skvělý tým. Motivuje mě. I ti, kteří už nejsou mezi námi. Třeba kamarád, který zahynul při nehodě předloni před Grand Prix v Cardiffu.
I když vás ještě čeká závěr seriáluj a jedete také ligu v Polsku - rovněž o titul - můžete chystat oslavy, nebo třeba s nimi už začít...
Na tohle jsem lehká váha. Moc nevydržím. Jo, s pivem sice chodím pořád, ale během večera je to stále jedno a to samé (úsměv).
Na co se nejvíc těšíte po sezóně doma v Kalifornii?
Na slunce, příbuzné a známé. A na ty oslavy a mejdany. Švédsko je sice hezké, ale je dobré zmizet ve chvíli, kdy přichází zima a tma.
