Milík dojel na Markétě senzačně třetí, vítězství zopakoval Australan Doyle

Milíkovi se tak povedlo navázat na poslední umístění českého jezdce na stupních vítězů, o které se postaral v květnu 2003 ve Švédsku Lukáš Dryml, jenž tehdy patřil mezi stále jezdce Grand Prix.

„Povedl se mi životní úspěch a všude kolem slyším, jak moc dobře to je pro českou plochou dráhu. Dostal jsem se na start mezi absolutní světovou elitu na divokou kartu a snad jsem tam všem ukázal, že to byla správná volba," těšilo Milíka.

Ve finále se Milík nezalekl ani velkých jmen, přičemž lídr šampionátu Polák Dudek od něj nedostal jedinou příležitost, aby ho obral o místo na pódiu. Australan Doyle, jenž do závodu vstoupil diskvalifikací ze své první jízdy za přetržení startovní pásky, se nakonec vyšvihl až k prvenství na Markétě a vykročil ve stopách krajana Crumpa a včera se trápícího Woffindena, kteří dokázali v Praze zvítězit třikrát po sobě.

Milíkův sobotní výsledek je dosavadním historickým maximem domácího plošináře od roku 1997, kdy Praha stabilně figuruje v kalendáři seriálu. Čtyřiadvacetiletý český jezdec zároveň výrazně vylepšil osobní maximum v GP. Jako držitel divoké karty startoval Milík doma čtvrtým rokem po sobě, jeho dosud nejlepším výsledkem ale byla 15. příčka a maximem zisk tří bodů.

Letos se ale Milík představil v úplně jiném světle. Před vyprodaným hledištěm vyhrál dvě ze svých pěti rozjížděk v základním rozpisu a již před poslední z nich měl zajištěný postup mezi osmičkou semifinalistů. Nakonec po základní části figuroval na čtvrté příčce a skvěle zvládl jízdu o finále, když se udržel za úřadujícím světovým šampionem Hancockem a postupovou pozici uhájil před Slovákem Vaculíkem a Dánem Kildemandem, který se v Praze objevil jako záskok za marodícího krajana Pedersena.

„První jízda byla z mé strany trochu křeč, ale od druhé jízdy jsem byl někdo úplně jiný. Rychle jsem se dokázal uklidnit, pak už jsem měl velkou pohodu. Hned to bylo znát, jelo se mi krásně a vydrželo mi to až do finále. Když jsem jel po závodě kolečko a viděl, kolik lidí mi tady fandí, tak jsem byl fakt naměkko. Moc všem děkuju, bylo to úžasné," usmíval se šťastný Milík.

Měl přichystané tři motocykly, nakonec odjel celý závod na jednom. „Našel jsem fakt rychlou motorku, dokázal jsem nebláznit a nechal ji jet, ale všechno to bylo hlavně o psychice. Věděl jsem, že se potřebuju hlavně uklidnit a nepustit si do hlavy, jak důležitý závod to je, perfektně mi to vyšlo," řekl Milík.

Sám byl překvapený tím, že je historicky prvním českým plošinářem, který se v Praze dostal do finále Grand Prix. „Ani jsem to nevěděl, až mi to říkali z polské televize při rozhovoru po stupních vítězů. Musím všem poděkovat za tu příležitost jet tady a naplno mi všechno dojde asi až doma. Takhle po závodě je člověk furt ještě v adrenalinu a takové věci mi nedochází, ale doma si asi řeknu 'sakra, vždyť já byl třetí na Grand Prix'," prohlásil senzační bronzový medailista letošní pražského závodu.

Do pražského závodu včera naskočili z pozice náhradníků i Josef Franc, který jel dvakrát, a Matěj Kůs. Na body však nedosáhli.