Článek
V tom roce 2017 vyhrál i pardubickou Zlatou přilbu. „Podepsalo se to na mně tehdy, že jsem trochu usnul na vavřínech a měl dojem, že už nemusím pro úspěch nic dělat. Přestal jsem být hladový," líčí Milík, jenž si analyzoval zpětně závody z předchozích let a objevil křečovitost ve stylu jízdy. „Až moc jsem nad vším přemýšlel a nebyl na dráze uvolněný," prozrazuje.
„Letos jsem začal závody brát s větší pohodou a chci to ukázat v sobotu i natěšené Markétě, kde má být téměř deset tisíc fanoušků. Nenakládám na sebe takový stres, spíš si plošinu užívám. Vždycky mi to šlo nejlépe, když jsem v rohu dílny zabalil motorku a jel závodit pro radost, tohle je osvobozující," vypráví aktuální česká jednička, která pravidelně boduje v polské lize v barvách Krosna.
Doslova pak září ve švédské lize. „S klubem Piraterna Motala, kde se mnou jezdí i polští bratři Pawličtí, vedeme tabulku. Tím, jak se mi letos prakticky na všech frontách daří, tak drží i hlava. Psychická pohoda je děsně důležitá. Okolnosti jsou mi nakloněné, celé to je jen na mně," říká český plochodrážník, jenž dostal i jednu z pěti divokých karet do celého seriálu ME.
O to víc ho mrzelo, že o víkendu nezvládl v Žarnovici kvalifikaci o Grand Prix 2024. „Chtěl jsem si konečně vyjet pravidelnou účast v seriálu. Cítím, že na to mám, jenže zase jsem se přesvědčil o tom, že do Grand Prix je těžší se dostat, než se tam udržet," líčí čerstvý třicátník.
„Narozeniny jsem měl před týdnem a cítím se furt stejně. Věk je v pohodě, není mi ještě tolik. A poslední šanci vyjet si Grand Prix pro příští rok nabízí triumf v evropském šampionátu, nebránil bych se mu," usmívá se.
