Kornfeil věří, že letos má v Brně na vítězství: Přemýšlím nad tím, kudy chodím

Čím víc se blíží brněnský termín, tak o to silněji se mi vrací vzpomínky na loňský úspěch. Vybavuju si snad každé kolo, co a jak jsem dělal. Abych dopadl letos ještě líp, musím pro to od prvního pátečního tréninku dělat víc než maximum. Už jsem dal na stůl nápady, jak poštelovat převodovku, abych správně trefoval zatáčky a jel tak ideální stopu. Věřím, že mám v Brně na vítězství. Přemýšlím nad tím, kudy chodím.

Ne, proč by měla? Mně domácí tlak nevadí, naopak díky podpoře fanoušků jsem snad ještě víc soustředěný. Snažím se jen hlavu dostat do ideálního rozpoložení, ale už jsem ji nastavil, že můžu vyhrát. Takže bych spíš mluvil o pozitivní motivaci. Nechci nic zakřiknout, ale na závod se těším jako nikdy předtím. Jsem nažhavený a přesvědčený, že dokážu jet hodně rychle.

Před Velkou cenu v Nizozemsku přišel zásadní zlom, protože jsem si vyříkal se šéfmechanikem pár věcí. Ani ne tolik kolem techniky, ta je skvěle připravená, ale spíš lidsky. Tohle určité vnitřní napětí, které tam bylo cítit, chtěl řešit majitel týmu Prüstel, ale nakonec jsme si sedli sami dva a promluvili si jen mezi čtyřma očima. Šéfmechanik mě chtěl pořád nějak měnit, ale myslím, že se mi povedlo ho přesvědčit, aby mě spíš bral takového, jaký jsem.

Přišla mi pauza vhod, bylo potřeba nabrat sílu do druhé půlky sezony. Já si krásně odpočinul s dvěma kamarády při cestě jachtou po ostrovech v Jadranském moři, kde jsme si užili jetsurfy i paddleboardy. Mohlo by mně i pomoct, že se povedlo dostat váhu pod 63 kilo, protože čím je jezdec lehčí, tím snadněji se mu v Brně na Moto3 tlačí tisícinky z času dolů.

Není tady až tolik technická trať a mraky rovinek budou sedět tento rok spíš hondám, ale tuším, že vpředu pojede díky slip streamu početná skupinka. První jezdec musí rozrážet vzduch sám a i když třeba hodně silný vypadá DallaPorta, je asi nereálné, aby se z vláčku tady někdo utrhnul. Letos nemá Moto3 dominantního jezdce, klidně bych našel patnáct lidí, kteří mohou v Brně dojet na pódium. I když jsem v šampionátu devátý, pořád zůstávám ve hře o Top 3, vlastně i o titul.

Po deseti letech bych se už opravdu rád přesunul do jiné kategorie. Snažím se dostat do Moto2 a vyjednávám na víc frontách, protože cítím, že potřebuji nové prostředí i silnější motocykl. Čím budou lepší výsledky, tím se místo bude shánět jednodušeji.

Nemám španělské ani italské občanství, nebo v kapse přes milion eur, abych si místo mohl koupit, takže je pro mě těžší najít angažmá. Jdu na to ale tak, že se snažím tahat za plyn, jezdit stabilně vpředu a na základě toho se dlouhá léta v mistrovství světa držím.