McLaren vytvořil v boxech nový rekord F1. Jak se vlastně dělá dokonalý pitstop?

On sám byl zklamaný z „jen“ třetí příčky, protože věřil, že má sílu na vítězství. Díky svým mechanikům si ale Brit Lando Norris alespoň jeden triumf z Kataru odváží, byť při něm byl spíše pasivním pozorovatelem. Tedy pozorovatelem úžasného koncertu fachmanů, díky kterým zastavil, krátce se nadechl, a už zase svištěl zase dál, protože k výměně jeho gum stačilo pouhých 1,8 vteřiny!

Mimochodem, zastávku za dvě vteřiny zopakovala stáj v Kataru také s Oscarem Piastrim a pod dvě vteřiny se navíc dostalo Ferrari s Charlesem Leclercem. Přitom je to deset let, kdy v F1 poprvé u pitstopu padla hranice dvou vteřin, což je dnes téměř standard všech závodů.

Zároveň je to důkaz, jak F1 jde v touze po úspěchu do větších a větších detailů. Vždyť na jejím počátku trvala výměna přes minutu, někdy i dvakrát třikrát déle. Jezdci pomocníci donesli hrníček s pitím, zatímco jeden mechanik vší silou bušil do matice u kola, aby povolila, což jsou z dnešního pohledu až tuze směšné vzpomínky. Až v roce 1993 stáj Benetton na dlouhé roky vytvořila rekord, kdy v Belgii zvládla zastávku za 3,2 vteřiny. Později totiž součástí zastávek bylo dotankování, a tak mechanici měli poklidných sedm osm vteřin k výměně.

V roce 2009 se tankování v průběhu závodu zrušilo, ale zásadní posun v časech přišel až v roce 2012, kdy sedm úvodních závodů mělo sedm různých vítězů a stratégové hledali každou vteřinu k ušetření. McLaren se tehdy blýskl časem 2,31 vteřiny, což by v neděli stačilo až na šestý flek v soutěži mechaniků. O rok později padla díky Red Bullu už zmíněná hranice dvou vteřin, nicméně se změnou pravidel a těžšími koly se očekávalo, že na nějaké rekordy můžeme zapomenout.

Jenže omyl, ony padají dál.

„Na zastávky se soustředíme ještě daleko víc než dřív a přináší to ovoce,“ řekl nedávno Zak Brown, šéf stáje McLaren.

Mít dokonalý (rozumějte rychlý) pitstop ale není jen o souhře a umu mechaniků přímo v boxech, stojí za ním řada „neviditelných“ detailů. Týmy vyvinuly nové šroubovací pistole, díky kterým mnohem snadněji (a rychleji) povolí šrouby u kol. Lidé z padoku F1 tu proměnu srovnávali k dnes běžnému otevírání PETky a dřívější fušce se zavařovačkou.

Vylepšené jsou také přední zvedáky, přičemž jeden stojí až 60 tisíc liber (milion a 700 tisíc korun!). Muže s lízátkem, který dával pokyn jezdci, že je zastávka u konce, nahradila technika – jakmile je výměna gum hotova, což prozradí kontakt šroubovacích pistolí i předního zvedáku s autem, rozsvítí se na malém semaforu zelená. I to šetří setiny, možná desetinu či dvě. Navíc se omezil vliv lidské chyby, byť i teď se stává, že občas auta vyrazí s nedotaženými pneumatikami.

A taky je nutný trénink. Výměnu si tým mechaniků během víkendu zkouší i třicetkrát čtyřicetkrát nanečisto, zároveň se na něj připravuje i mimo závody. Když po sezoně 2015 řešila stáj Williams, jak se zbavit svých ostudných pitstopů, najala mechanikům speciálního kouče, který každému z borců naservíroval individuální tréninkový plán. Záleželo, jakou pozici při výměně má.

Mechanik s pistolí potřebuje silné zápěstí, ti, kteří nasazují kolo, se zase musí hodně ohnout. Po každém závodě navíc Williams detailně projížděl každou zastávku a kontroloval, zda mechanici drží domluvenou formaci. Zpráva z Velké ceny pak čítala i 16 stran! Výsledek? Tým najednou při pitstopech zářil.

Jenže slávu vám nepřinese jedna rychlá výměna, důležité je kvapíkové pitstopy sekat „jak Baťa cvičky“. Klíčová je totiž konzistentnost i celkový čas v boxech, tedy od nájezdu do uličky až po její opuštění. „Úspěch se skládá z detailů, a když mechanici prokazují takový um, posiluje to i jezdce,“ řekl před časem Christan Horner, šéf stáje Red Bull, která dlouhodobě patří v boxech mezi špičku.

Ano, vyhrát se v boxech nedá, spíš hodně ztratit. Ale taky můžete díky rychlé a dokonalé zastávce dopomoct svému jezdci k předjetí soupeře.