Komentátor se srdcem fanouška. Eisele vidí paralely ve své práci a závodním světě F1

To je zákeřná otázka. Já jsem srdcem fanoušek, ale mozkem moderátor a komentátor. To se nevylučuje. Jen si uvědomme, kolik z nás je při sledování závodů z gauče vlastně komentátory. V tom je formule 1 krásná. Spojuje lidi, kteří mají stejnou vášeň. Je to nádherná esence sportu, rivality, marketingu, kontroverzí a fantastických technologií.

Často si říkám, že mám čest zažívat něco, o čem bych si před patnácti lety nedovolil ani snít. Jsem součástí skvělého formulového týmu a silné značky, jakou Nova Sport je. Podmínky, které tady máme, jsou špičkové, a když přijdeme za šéfem s konstruktivním nápadem, víme, že bude hledat cestu, jak ho naplnit, protože to děláme pro fanoušky. Těm chceme dopřát co nejsilnější zážitek.

Jako šéf projektu to beru mimořádně vážně. Vidím v tom paralely se samotnou F1. Trochu se cítím jako týmový principál, který musí učinit vážné rozhodnutí, které není vždy zábavné. V době přenosu se ale řídím tím, že sport je primárně zábavou. Základní esencí musí být samotný sport, rivalita a překonávání rekordů, ale humor by neměl chybět a na tom se snažím stavět.

Dnes už vysílání není pouze o tom, že přijdu v neděli na tři hodiny do práce. Je to komplexní záležitost celého týmu. Se spoustou lidí v zákulisí pracujeme na inovacích, scénářích, dramaturgii a v neposlední řadě na sociálních sítích. Poslední věcí, asi nejdůležitější, je příprava.

Řeknete si, tréninky, na ty se nikdo nedívá, ale pozor. Tréninky sledují ti nejzapálenější fanoušci, které neoblbnete přečtením wikipedie nebo něčím podobným. Takže i na nich si dáváme záležet, vzájemně přípravu konzultujeme a já na tréninky chystám takové miniscénáře, abychom věděli, co divákovi chceme předat, a nebyla to jen taková hospodská debata.

Asi to zní jako klišé, ale pro mě je formule 1 absolutním životním palivem. Ten sport má 75letou historii, ze které se dá nekonečně čerpat. Rád říkám, že formule 1 je jako New York, nikdy nespí. Pořád se něco děje, a to naživo ve 350kilometrové rychlosti.

Jsem velmi vděčný F1 a mým šéfům ve všech televizích, kde jsem pracoval, že mi dali důvěru a možnost plnit si sny, o kterých jsem ani nevěděl, že je mám. Jsem ale trochu pověrčivý a bojím se je vyslovit nahlas, abych je nezakřikl. Samozřejmě nějaké mám a věřím, že aby se splnily, nestačí sedět se založenýma rukama, ale jít tomu štěstí naproti.

To je přesně ten příběh, ve kterém se potvrzuje, že štěstí se musí jít naproti a být ve správný čas na správném místě. Já jsem si v médiích prošel úplně každou redaktorskou pozicí. Dříve jsem hrával fotbal za Slovan Bratislava, takže to pro mě byla jasná první volba, ale od roku 1997 jsem také velmi aktivní fanoušek formulí, ani sám nevím proč. No a v roce 2012 společně s hokejovým balíkem na olympiádě v Soči koupila Markíza vysílací práva na F1.

Ano, můj šéf věděl, že jsem fanoušek. Tak trochu mě hodili do vody a já musel plavat. Dal jsem do toho všechno, protože jsem věděl, že je to má životní šance. Předtím jsem ani nepřemýšlel o tom, že bych byl komentátor, ale pamatuji si, jak jsem v pět ráno po druhém volném tréninku Velké ceny Austrálie vyšel na ulici a věděl jsem, že jsem našel to, co chci dělat. Co mě bude bavit.

Vím, že na někoho to tak může působit, ale musím zklamat hatery, protože mé emoce jsou stoprocentně autentické, a díky tomu, že se nám podařilo vysílat i živé přenosy, to mohu dokázat. Kdybych to hrál, každý víkend bych vyskočil ze sedačky desetkrát, v opravdových emocích to je možná pětkrát za rok.

Zahrát se dá cokoliv, ale mně osobně by se to hnusilo. Ty emoce jsou naprosto autentické a jsem to prostě já. Celý život nesnáším faleš a oblbování, protože to se každému vrátí. Já jsem zastáncem toho, že v přenosu ani nevadí udělat chybu. Jsme také jen lidé a je potřeba si z toho trochu udělat srandu. Nechci samozřejmě chybovat úmyslně, ale občas se to stane a v tom je skvělé, že jsme na to tři, opravíme se, uděláme si z toho srandu a jede se dál.

A jsme zpátky u otázky o snech. Snění je v tomto ohledu povolené. Už teď máme v kalendáři destinace, o kterých ještě před pár lety piloti vtipkovali, ať už to bylo Miami, nebo Las Vegas. V tuto chvíli je to ve hvězdách. Nechme se překvapit, co budoucnost přinese.

Brno je krásný okruh v krásném prostředí, který by ale ještě potřeboval obrovskou investici. Nicméně jsem si jistý, že Velká cena by tam byla naprosto natřískaná vášnivými fanoušky z Česka a Slovenska. Tato naše komunita je světově unikátní, což mi potvrdili i Mika Häkkinen, Günther Steiner nebo David Coulthard, kteří nevěří vlastním očím, že v tak malých zemích bez aktivního zastoupení v F1 je tolik vášnivých fanoušků.

Nebudu alibista a řeknu naplno, jak to skončí. Tituly vyhrají ti, kteří získají nejvíc bodů (směje se).