Hlavní obsah

Dvacet let od tragédie v Imole. Věřil jsem, že Ayrton prostě vyskočí z kokpitu, vzpomíná Bruno Senna

Praha

Smutné vzpomínání. Ve čtvrtek 1. května uplyne přesně dvacet let od chvíle, kdy při Velké ceně San Marina vozů formule 1 na okruhu v Imole utrpěl po nárazu do bariéry smrtelná zranění Ayrton Senna, jeden z nejlepších jezdců všech dob. Úřadování smrti v přímém přenosu prožil i tehdy desetiletý synovec legendárního jezdce Bruno, který v roce 2012 usedl stejně jako jeho strýc do monopostu Williams.

Havárie Ayrtona Senny

Článek

Víkend na přelomu dubna a května ve čtyřiadevadesátém patří k nejčernějším momentům v historii formule 1. Předehrou tragického dramatu v Imole bylo vážné zranění Brazilce Rubense Barrichella při pátečních měřených trénincích a v následujících dvou dnech dostal třetí závod sezóny fatální rozměr.

Při sobotní kvalifikaci zahynul po nárazu do zdi Rakušan Roland Ratzenberger. Smutkem zahalený paddock nakonec odsouhlasil konání závodu, z něhož se ale odjelo jen necelých sedm kol. Vedoucího Sennu po nájezdu do sedmého okruhu zradilo v táhlé levotočivé zatáčce Tamburello řízení a brazilská legenda vylétla se svým williamsem v  rychlosti přes 300 km/h do betonové bariéry. Tvrdý náraz způsobil trojnásobnému mistru světa smrtelná zranění a po leteckém transportu do nemocnice v Boloni byl prohlášen za mrtvého.

Děsivé momenty po nárazu má dodnes v živé paměti Sennův synovec Bruno, který byl 1. května přikován k obrazovce jako každý víkend, když jeho strýc usedal do kokpitu, aby celému světu předvedl své divoké jezdecké umění.

"Myslel jsem, že nemůže zemřít"

„Je to dvacet let, ale doma to vnímáme, jako kdyby se to stalo nedávno. Pokaždé jsme se sešli u televize s celou rodinou. Pro mě jako pro dítě bylo těžké celou tu situaci adekvátně vnímat, protože jsem měl za to, že po chvíli prostě vyskočí z auta, maximálně stráví pár dnů v nemocnici, zkrátka že zemřít nemůže. Jako dítě si neuvědomujete vážnost situace, tehdy ale nikdo v rodině nečekal to nejhorší. A poté přišla ta zpráva...," zavzpomínal v předvečer smutného výročí dnes třicetiletý Bruno.

Tragédie v Imole měla na život Sennova synovce zásadní vliv. „Jestli si myslíte, že jsem rychlý, tak počkejte, až uvidíte jezdit Bruna," prohlásil Ayrton na adresu talentovaného motokárového jezdce v roce 1993. Šok z úmrtí legendárního pilota si ale vybral svou daň. „Změnilo to řadu věcí v mém životě i celé rodiny," potvrdil Bruno, který po strýcově smrti načas pustil volant k vodě.

Zvítězily geny

Po pár letech ale závodnické geny zvítězily. Bruno se prosadil ve formuli 3 a nakonec se prodral až do elitní formule 1, v níž dokonce oblékl - podobně jako Ayrton - kombinézu týmu Williams. „Bylo těžké se s celou situací vyrovnat, ale zvládli jsme to," tvrdí Bruno.

Přestože jeho role v F1 byla epizodní - v šestačtyřiceti startech neskončil ani jednou na stupních vítězů - a dnes se prosazuje hlavně ve vytrvalostních závodech sportovních vozů, sleduje Bruno královskou disciplínu stále velice pečlivě. A dobře si uvědomuje, že tragická smrt jeho strýce významně přispěla k razantním bezpečnostním opatřením a v následujících dvaceti letech formule 1 nemusela řešit fatální případ. „Je nepříjemné o tom mluvit v takových souvislostech, ale Ayrtonova smrt přispěla k rychlému nárůstu bezpečnosti. Ať už v konstrukci vozů či opatřeních na trati," uvedl.

Sám ale přiznává, že bylo hodně obtížné přesvědčit rodinu, aby odsouhlasila jeho návrat za volant. Zvlášť, když i Brunův otec zahynul v roce 1996 při nehodě na motocyklu. „Nikdo nechtěl, aby se mi stalo něco podobného. Právě masivní zvýšení bezpečnosti ale bylo argumentem, díky němuž jsem dostal i já možnost závodit s těmi nejlepšími," dodal Bruno Senna.

Související témata: