Článek
Povídejte, jak se závodilo s Verstappenem?
Je to deset let, co jsme se potkali na dráze v motokárách. Ty mají několik kategorií, od těch dětských, přes juniorské až po ty nejvyšší s řazením, což jsou třídy KZ. Posun do každé kategorie výš je trochu skok, ale je velký rozdíl v závodění s motokárou bez řazení a s řazením. V té s řazením se jezdí od patnácti let, Verstappen v ní ale začal ještě pár týdnů před 15. narozeninami, protože určující je rok, kdy vám oněch patnáct je. V Německu jel jeden z prvních závodů této kategorie a stejně na tom byl s rychlostí jako my staří pardálové, co jsme tu měli za sebou už dvě tři sezony.
Čech Jan Midrla (č. 236) jede v motokárovém závodě v roce 2012 před Maxem Verstappenem (310), nyní už dvojnásobným mistrem světa F1.
Takže jste hned tušili, že je výjimečný?
Věděli jsme, že je dobrý, protože ten rok byl mezi nejlepšími v kategorii bez řazení. Ovšem přestup do třídy s řazením je něco jiného, protože stopa a jezdecké návyky jsou v této kategorii odlišné. A i když je někdo dobrý, obvykle potřebuje čas si zvyknout, adaptovat se. On ale přeskočil do vyšší kategorie a jako by se nechumelilo, vyhrával i tam. Po onom německém závodě jsme proti sobě jeli na Světovém poháru v Itálii, což bylo na začátku září. Ještě neměl patnáct (Verstappen je narozen 30. září 1997), mně bylo osmnáct a stejně byl nejrychlejší z nás a jeden z favoritů. V kvalifikaci, do které zasáhlo zhruba sto jezdců, měl druhý nejrychlejší čas. Jelikož na dráze může být maximálně 34 závodníků, jedou se kvalifikační jízdy, kde se sbírají trestné body, které určují pořadí do finálové jízdy. Max skončil desátý, protože i když čtyři závodní jízdy vyhrál, tak v jedné nejspíš kvůli selhání motoru nedojel. A já do velkého finále startoval šestý.
Tedy kousek od sebe. Takže čekám, že jste následně brzy poznal, jaký je na dráze "divočák"?
Ano. Nedávno jsem četl příběh, jak ho naštvaný táta nechal na benzince, aby zbylých osm kilometrů došel domů pěšky. Stalo se to v roce 2012, po závodech v Itálii, takže to budou nejspíš právě tyto. Měl totiž jednoznačně na to je vyhrát či "alespoň" dojet na pódiu, ale... V jedné rychlé zatáčce, ve které se moc nepředjíždí, se nejprve ve finále protáhl kolem mě. Jel jsem pak za ním a on se o dvě kola později snažil dostat z druhé pozice na první. Jenže se se soupeřem ve stejném místě srazil a vyboural se. Bylo to trochu unáhlené, protože kdyby si nějaké kolo počkal, předjel by ho. Max divočák byl a je, zároveň vyhrál téměř všechno, co se dalo.
Což platilo i v motokárách, že?
Ano, tady šlo o kategorii KZ2, kde je právě vrcholem sezony Světový pohár. O rok později už ale jezdil třídu KZ1, kde závodí jezdci, kteří jsou v této kategorii klidně i deset let. Jsou tam třeba několikanásobní mistři světa v motokárách, kterým je třicet nebo čtyřicet let a znají vlastní techniku do puntíku, protože závodí za fabriky, kde ty motokáry vyrábějí. Verstappen ale přišel, v patnácti je všechny porazil a stal se mistrem Evropy a mistrem světa v nejvyšší motokárové kategorii KZ1.
V motorsportu jsou klíčové kontakty, peníze i člověk, kterému bezmezně věříte, že to s vaší kariérou myslí vážně. To splňuje jeho otec Jos, sám bývalý pilot F1, který ho dodnes doprovází na závodech. Bylo znát, že mu dokázal zajistit tu nejlepší techniku?
Určitě měl to nejlepší, co mohl, ale nebylo to tak, že by měl oproti ostatním něco extra navíc. Jeho otec se tam hodně angažoval, připravoval mu motory, strávili na závodech dost času a řekl bych, že tomu obětovali vše. Ne, že by Max jen přiletěl, sednul a jel. Samozřejmě se ale Jos Verstappen vyzná v motorsportu a měl mnoho kontaktů.
Jan Midrla u motorsportu zůstal. Pracuje na vývoji rallyeových speciálů Škoda a věnuje se výchově jezdců v kartingu.
Už dva roky po onom závodě Red Bull oznámil, že mu pro sezonu 2015 dá sedačku v F1 u své juniorské stáje Toro Rosso. Překvapilo vás, jak rychle vedla jeho cesta vzhůru?
Překvapilo. A jak se mu ve formulích dařilo překvapilo v motokárách většinu z nás. Víme totiž, jak jsou formulové série zrádné. Já si kupříkladu vybavím Nycka de Vriese, který s námi taky závodil. To byl minimálně stejný talent jako Verstappen, možná i lepší, ale do F1 se dostal až teď (letos jel jednou za Williams, příští sezonu bude kompletně v 28 letech závodit za Alpha Tauri). Oba jsou to ale kluci, kteří motorsportu obětovali vše.
S kým dalším z F1 jste se potkával?
V juniorech jsem se na dráze setkal s Kevinem Magnussenem či Antoniem Giovinazzim. Později v kategorii KZ s Maxem Verstappenem a Charlesem Leclercem. V roce 2013 jsem strávil sezonu ve stanu s Georgem Russelem, když jsme byli oba továrními jezdci Birel Motorsportu. V depu na závodech jsem měl možnost narazit i na mladší kluky, kteří jsou nyní v F1 jako Norris, Stroll, Albon, Mick Schumacher či De Vries. Lance Stroll měl na závodech vždy největší vysunovací autobus, který mu přivezl řidič a on si jen na závody přiletěl (Strollův otec je jeden z nejbohatších lidí světa). To třeba Verstappen neměl. Ovšem i Stroll dokázal v motokárách něco vyhrát, nebylo to tak, že by jezdil někde na chvostu.
Usmíváte se dnes při závodech F1, když vidíte někdejší soupeře?
Kdo se pohybuje v motorsportu, ví, jak to chodí. V motokárách se to ještě dá, ale následné formulové série jsou hlavně o obrovských penězích. Verstappen jezdil sice agresivně ale skvěle, a já osobně mu to přeji. U některých jezdců si ale člověk říká, co vůbec v F1 dělají. Já jsem postupně dostudoval vysokou školu a po pěti závodech v rallye u mě závodění utichlo, takže žiji poměrně spořádaný život (úsměv). Mimo práce ve Škoda motorsport, se věnuji výchově jezdců v kartingu, takže jsem v oblasti motorsportu vlastně pořád, jen v jiné pozici.
Fandíte tedy Verstappenovi?
Není to tak, že bych mu vyloženě fandil, ale loni v boji o titul byl mým favoritem. Jen mě mrzelo, jakým způsobem to nakonec vyhrál. Přeji v F1 především mladé generaci a rád bych viděl v budoucnu v boji o titul kupříkladu Landa Norrise a Nycka de Vriese.
