Článek
Alonso dorazil do Prahy v neděli v noci. Jenže než ulehl do postele v hotelu Andel´s, stihl spořádat alespoň večeři. „Dal jsem si jen pizzu v italské restauraci před hotelem. Tudíž žádnou španělskou restauraci návštěvníkům Prahy doporučit nemohu,“ usmíval se Alonso. „Byl jsem vážně unavený po závodě. Představte si, že běžíte hodinu a půl v sauně. V autě se strašně potíte. Ztratíte čtyři litry vody. Musíte hodně pít. Na konci závodního dne se cítíte děsně stahaný. Druhý den je to lepší, ale pořád nejste ve své kůži. Potřebujete čtyři dny, než se organismus vrátí do normálu,“ vysvětloval závodní pilot týmu Renault.
Než dorazil v pondělí do nemocnice v Motole, plnil sponzorské aktivity vyplývající ze závazků jeho smlouvy u týmu Renault. „Byl jsem na pobočce ING, měl jsem autogramiádu, také krátký brífing. Stačil jsem si trošku prohlédnout i Prahu. Byl jsem zde poprvé, ale město mě okouzlilo. Lidé zde byli velmi přátelští,“ vyprávěl sedmadvacetiletý rodák z Ovieda.
Alonso navštívil i děti na pokojích
Odpoledne už prožil se čtyřicítkou dětí v nemocnici. Nejprve si prohlédl galerii s výtvarnými prácemi dětí léčících se v Motole, pak s dětmi absolvoval focení a stihl i závody s vozem na dálkové ovládání, z nichž odešel poražen. Alonso navštívil i děti, které se nemohly společného programu zúčastnit, neboť musí být kvůli zdravotnímu stavu na pokojích.
Malí pacienti zasypali vítěze jednadvaceti Velkých cen řadou všetečných otázek a mimo jiné se dozvěděli, že Alonsovi je v paddocku lidsky nejbližší polský pilot Robert Kubica a největším soupeřem prý byl Michael Schumacher. Španěl odpovídal i na dotaz, na kolik si ve formuli 1 přijde. "Peníze nejsou důležité, důležité je dělat to, co vás baví," reagoval osmadvacetiletý pilot, jemuž děti během návštěvy přidělily přezdívku Rychlý blesk.
„Aktivit spojených se životem formule jedna je mnoho, ovšem tenhle den pro mě byl vážně výjimečný. Absolvuji mnoho sponzorských záležitostí a beru to jako součást svého závodního života. Ale kdybych si měl vybrat, jestli půjdu za sponzory, nebo za dětmi, volil bych druhou variantu. Je lepší strávit den s dětmi a podpořit je. Přijde mi to důležité, protože člověk by měl vidět starosti jiných. Navíc se taková událost dotkne vašeho srdce, zasáhne vás to,“ vyprávěl Alonso, jenž se do Motola vypravil s velkou zásobou plyšových lvů.
„Snažil jsem se, aby měli děti z našeho setkání radost. A i já sám jsem ke všemu přistoupil tak, abych si ze společně strávených chvil odnesl něco pozitivního.“
Práce i mimo okruh
Návštěva nemocnice v Motole nebyla výjimečnou událostí v Alonsově nabitém kalendáři. „Závodních víkendů je sedmnáct. Ale ty minuty či hodiny v monopostu na okruhu jsou jen vrcholem ledovce. Pracovat musím i mimo okruh. Ať už jde o práci v továrně, s techniky, s inženýry, s tiskem,“ vyprávěl Alonso, který je v aktuálním pořadí mistrovství světa formule 1 devátý.
Mistr světa z let 2005 a 2006 odhadl, že aktivity mimo závodní dráhu vyplňují šedesát až sedmdesát dnů jeho programu. „To je čas strávený vyloženě se sponzory či s dětmi, jako tentokrát v Praze. Pak je dalších třicet či čtyřicet dnů s inženýry přímo v továrně, nikoli na okruhu při testování. Když k tomu vezmete cestování, máte toho vážně dost. Vždyť třeba do Malajsie člověk letí týden před závodem, aby se stihl aklimatizovat. Ale nestěžuji si. Stres a rychlost patří k našemu životu. Když je člověk závodním pilotem formule 1, jeho život běží rychle ať už v autě či mimo něj,“ culil se Alonso, než se rozloučil s dětmi v motolské nemocnici a vyrazil letadlem do Švýcarska.
