Článek
Přesto český reprezentant ani na chvíli nepochyboval o tom, že byl odchod do Málagy správným krokem. "Téhle sezóny si cením mnohem víc než času prosezeného na lavičce v NBA," narážel Welsch na skutečnost, že se ve slavné zámořské soutěži při posledních angažmá v Clevelandu a Milwaukee téměř nedostal do hry.
Nyní si na nedostatečné vytížení stěžovat nemohl. "Když jsem se vracel poslední dva roky z NBA, tak vlastně nebylo co hodnotit. Ale teď jsem hrál od prvního do posledního zápasu v sezóně, ve španělské lize i eurolize jsme odehráli skvělé zápasy. Hodně mi to dalo a je to i motivace do dalších sezón," řekl Welsch.
Fanoušci asi hledali viníka a našli si mě
Náladu mu nesebralo ani to, že na něj fanoušci Málagy v domácím nepovedeném čtvrtfinále proti Tau pískali a bučeli. "Nejprve jsem si myslel, že to je namířené proti celému týmu, protože jsme opravdu nehráli dobře a dostávali nakládačku. Ale pak jsem si všiml, že se mě trenér veřejně zastával. Samozřejmě to byla nepříjemná zkušenost, ale fanoušci asi hledali viníka a našli si mě. To se stává, jednou vás vynášejí do nebes a pak zase ti samí zatracují," komentoval nezvyklou situaci s nadhledem Welsch.
S Málagou jej pojí ještě dvouletý kontrakt a rád by jej dodržel. "Snad budou ty další sezóny ještě lepší než ta skončená," věřil odchovanec holického basketbalu, který se v úterý večer vrátil ze španělského letoviska do Prahy a po třítýdenní dovolené se v červenci plánuje zapojit do přípravy a chystat se s reprezentací na zářijové mistrovství Evropy právě ve Španělsku.
NBA? Sezóna nebyla dost dobrá
Na návrat do NBA Welsch nepomyslel. "Agent se mě ptal, jestli se chci v Americe zúčastnit v létě nějakých kempů, ale odmítl jsem to. Ta šance se tam dostat takovým způsobem je velmi malá. Sezóna byla těžká, v létě se chci pořádně připravit na šampionát. A moje sezóna navíc nebyla dost dobrá na to, abych o NBA mohl bojovat," vysvětlil Welsch.
Letos v Málaze odehrál celkem 64 zápasů, v průměru strávil na hřišti v domácí soutěži i Evropské lize přes 20 minut na zápas a v obou soutěžích zaznamenal přes osm bodů na utkání. Připustil, že mu trvalo nějaký čas, než si zvykl na odlišnosti zámořského a evropského basketu.
Ve Španělsku si všiml několika zásadních rozdílů oproti zámořské soutěži. "V NBA se hraje v základní části 82 zápasů, a když se něco prohraje, tak se řekne nevadí, protože další den se hraje zase. Tady je sice těch zápasů o něco méně, ale každý je důležitý a je tam velký tlak na dobrý výsledek," líčil Welsch. "A v Evropě je i intenzita hry na ještě vyšší úrovni, bojuje se o každý centimetr na hřišti. Zatímco v NBA se občas hraje ve vlažnějším tempu, i proto, že kluby někdy šetří největší opory," přidal Welsch další poznatek.
Přísný dril kouče Scariola
Dvoumetrový univerzál využitelný na křídle i rozehrávce se musel vyrovnávat i s odlišnou herní filozofií. Zatímco v NBA se více sází na individuální pojetí a schopnosti jednotlivce, v Málaze se tým musel podvolit drilu přísného kouče Sergia Scariola, jehož doménou jsou přesně secvičené a sehrané varianty v útočné i obranné fázi. A Welsch se také musel smířit s tím, že se v útoku mnohokrát k zakončení nedostal.
"Každý postupný útok je na Scariolův pokyn z lavičky, hrají se specifické akce pro konkrétního hráče. Já jsem jím jako malé křídlo většinou nebyl a častokrát mi to vadilo," připustil Welsch, že by se raději víc zapojoval do útočných manévrů. "Často jsem byl jen takovou pasivní součástí hry. Ale nemůžu se vymlouvat na systém. Třeba byla chyba, že jsem se k míči necpal víc," prohlásil šestinásobný nejlepší český basketbalista už smířeným hlasem.
Trenér Scariolo prý Welsche zaskočil i mimo halu a basketbalové hřiště. Hlavně jeho neustálý důraz na týmovou soudržnost a disciplínu. "Když jsme někam letěli na zápas, tak jedině v klubových oblecích. Na hotelu neexistovalo, že bychom třeba chodili v pantoflích, i když se to některým klukům moc nepozdávalo. Na obědě či večeři se pokaždé čekalo na posledního kluka, až dojí, jinak nikdo nemohl odejít. K jídlu se mohla pít jenom voda a maximálně džus. Třeba cola byla zakázaná," líčil Welsch. "Scariolo rozhodoval i o tom, kdo s kým bude bydlet na hotelu. Dělal si k tomu i statistiky: když se v zápase někomu dařilo, tak potom dál spal se stejným spolubydlícím, nebo to prohodil," přidal Welsch s úsměvem další historku.
Final Four jej nadchlo
Až se na konci září bude vracet do Málagy, možná se už se Scariolem nepotká. Slavný kouč zvažuje nabídky od dalších velkoklubů, mnoha změn zřejmě dozná i složení kádru. Na odchodu jsou opory Sanchez či Pietrus. "Všechno se to bude odvíjet od toho, jestli trenér zůstane, nebo odejde. Ale obměna týmu asi bude velká," uvažoval Welsch.
Když se s odstupem ohlíží za sezónou, hned se mu vybaví úspěšné tažení Málagy Evropskou ligou, v níž Unicaja poprvé v historii proklouzla do aténského Final Four, kde nakonec obsadila třetí místo. "To byl fantastický úspěch, byl to pro nás vrchol sezóny. Neuvěřitelný byl třeba domácí rozhodující zápas čtvrtfinále proti Barceloně, takovou atmosféru jsem ještě asi nezažil. Final Four pro mě bylo jedním z největších úspěchů v kariéře," vzpomínal Welsch na opojné okamžiky, které ale na konci sezóny vystřídalo zklamání z předčasného vyřazení už ve čtvrtfinále play-off.
Málaga tak zůstala daleko od obhajoby loňského triumfu. "Sami jsme si to zkomplikovali tím, že jsme v základní části prohráli několik zápasů s relativně slabšími soupeři a do play-off šli až z osmého místa. Narazili jsme asi na nejsilnější tým Tau, ani jednou jsme jim nebyli schopni vzdorovat," uznal Welsch, podle kterého sehrála svou roli i rozsáhlá marodka v týmu Málagy. "Na konci sezóny se nám lepila smůla na paty, nepamatuju, kdy jsme hráli v plném složení," litoval Welsch.
