Článek
„Nikdy jsem v národním týmu nezažil větší emoce," přiznával 35letý kapitán. Ještě v juniorském věku v roce 1999 byl u senzačního postupu národního týmu ze skupiny, shodou okolností také na evropském šampionátu ve Francii. „Tehdy pro všechny bylo šokem, že jedeme z Dijonu na pokračování do Le Mans," vzpomínal Welsch na turnaj, kde Češi skončili jedenáctí. Letos budou určitě lepší.
Chorvati se v osmifinále zdáli jako těžko překonatelný soupeř, jenže české mužstvo mělo před 12 070 diváky v Lille jasně navrch. „Věděli jsme, že pod tlakem se můžou rozpadnout, a toho se povedlo perfektně využít. V žádném scénáři jsem si ale nepředstavoval, že bychom je porazili takovým způsobem a nakonec o jednadvacet bodů," líčil Welsch.
Dopředu avizoval, že na ME napíše tečku za reprezentační kariérou. „Přítelkyni, která je doma s naší malou dcerkou, jsem ale rád volal, že reprezentační důchod se odkládá. Zatím tedy na pár zápasů v Lille," usmál se. Pokud by Česko prošlo do olympijské kvalifikace, tak práci pro národní tým možná prodlouží až do příštího července. „Radši to nezakřiknout, ale ten současný mix dravého mládí a herní vyzrálosti v mužstvu je silný."
Na Welsche už přitom není takový tlak ohledně vstřelených bodů jako dřív, dnes reprezentace spoléhá hlavně na jeho zkušenosti při alternaci na rozehrávce. „Završuje se generační obměna, která přinesla dva výjimečné basketbalisty. Tomáš Satoranský předvádí mimořádné myšlení a k tomu i skvělé herní dovednosti, Honza Veselý má zase úžasný pohyb pod košem i ten zabijácký instinkt," ocenil pro ČTK obě české hvězdy.
